Pěkně a příjemně strávený čas. Sešli jsme se dle dohody u vchodu do obchodního centra a vyrazili nahoru do provozovny. Byla zamluvena jen jedna dráha, ale po zjištění, že je víc zájemců jsem operativně domluvil ještě druhou. Příjemně jsme si zahráli a pak se v počtu šesti přesunuli do zahradní restaurace na Klamovku, kde jsme poseděli a popovídali. Děkuji všem, že přišli a vytvořili dobrou partičku lidí, s kterou bylo velmi příjemné pobýt. 9.8.2013

Dost dobré seskupení členů. Sešli jsme se v plném počtu i s jednou nečlenkou Hankou od Pavla a dobře jsme se bavili.Sice třeba Ivan by měl asi radost z více přírodní country a folku,ale nakonec i on si zatančil. Také byly pěkné ukázky tanců od skupiny Caramella a učení návštěvníků různým tancům.Děkuji svým dvěma tanečnicím za trpělivost z mým ,,tanečním uměním" a všem  za milou společnost. Sice jsem se mnoho nevyspal,ale aspoň mě to stálo za to.Pokud mi to vyjde,příště bych šel opět. 24.2.2013

I při promoknutí spokojenost. Probudili jsme se do vytrvalého deště a já uvažoval zda to neodpískat. Pak se mi začínali hlásit účastníci, jako první Misti, která s odhodláním vyrazila. Pak se ozval Simiri, ale shodou okolností si prorazil duši a musel se omluivit.Také jsem dostal několik zpráv od odstoupivších přihlášených. Pak se ozval Shrek a Moncalm, kteří též projevili odhodlání vyrazit. Sjeli jsme se tedy na stezce pod barrandovským mostem a ve čtyřech vyrazili k cíli.  Ze začátku nám ještě pršelo, do toho mně stále ucházelo kolo, tak to začínalo zajímavě. Asi po čtvrtém dofoukávání jsme kolo rozebrali a duši zalepili. Přestávalo pršet, dokonce to místy vypadalo na slunce, ale před Srbskem začalo pršet docela dost, tak jsme v tom dojeli do cíle, mokří jako myši. Cestou jsme doplňovali energii napřed výbornými muffiny od Míši a na střídačku mou bábovkou. Výhodou deště bylo že jsme většinou na cyklostezce jeli sami až na pár stejných odvážlivců, jako jsme byli my. Odměna za zmoknutí  ale stála za to-ty hamburgery a ostatní dobroty byly opravdu výborné. Také tam za námi dorazila ,,pěší a automobilová sekce" a objednali si také. Domů jsme po zvážení, že toho ještě nemáme mnoho natrénováno, jeli vlakem. I když pršelo, bylo vidět, že zdravé jádro se hned tak něčím zaskočit nedá. Děkuji všem a hlavně jedoucí sekci za účast a odvahu. Mírovi aspoň za snahu, i když mu to nevyšlo. Ujeli jsme cca 43 kilometrů, odhadovaných 25 jsem bral vzdušnou čarou a abych neodradil jednu nejmenovanou váhající osobu. Ale nakonec jsme to vydrželi všichni. 26.5.2013

Myslím že docela příjemně ztrávený večer. Tak jsme se tentokrát sešli čtyři.Losovací dřívko si tentokrát vytáhla Monča a vylosovala číslo 23,což je procházka Židovským městem. Došli jsme tam z místa srazu pěšky a odtud jsme měli výhodu,že Extrajuice měl tyto místa naučené,tak mu chyběl jen praporek nad hlavou a byli bychom jak zahraniční turisté. Trasa nebyla dlouhá,podívali jsme se okénkem na židovský hřbitov,několik pěkně opravených synagog a pak jsme přešli Staroměstské náměstí a našli restauraci,kde jsme si dali večeři.Tentokrát byla vegetariánská,ale jídlo,až na to že bylo mimo polévky dost chladné nám chutnalo. Byla to nenáročná procházka,ale Praha navečer je hezká a romantická,jen trochu chladno bylo. 6.12.2012

Kladný výsledek. Myslím si,že se akce povedla,koncert byl pěkný,jen škoda že nás nebylo víc. 19.4.2012

Dobré Pěkně jsme si zahráli,bylo to oživení zapomenutého. 26.4.2012

Fiannan opět nezklamal a tady jsem dal odkaz na fotky a video. http://www.rajce.net/a7523210 21.12.2012

Nebyla snad poslední. Rozjel jsem grilovačku kolem šesté hodiny tím, že jsem začal rozdělávat oheň, což se mi po chvíli mávání tácem a foukání podařilo. Pak jsem rozložil na grilovací tácky maso a Fialka mi začala balit do alobalu první hermelíny. Při pečení mi začala pomáhat Jitka, čímž mi dost pomohla. Dále se začínala péci zelenina, žampióny a kukuřice, následoval hermelín. Už bylo potřeba začít nandavat jídlo, protože pohledy hladových už začínaly být nebezpečné. Čekal jsem kdy se zakousnou do mne. Na konci pečení jem si vzpomněl že Mára přinesl ryby, tak šly také na gril. Mezitím se zplna činila hudební sekce, kteří se málem ani nestačili najíst. S pomocí mých dobrovolných brigádnic se vše podařilo, děkuji jim a také Kytce za její dipy a snad se při další podobné akci znovu setkáme. Mám v plánu opět vyhlásit na září. 13.8.2013

Tak já si myslím,že nám nakonec vyšlo i počasí až na posledních 10 minut,kdy začalo krápat ale ani to nějak nevadilo. Děkuji všem zúčastněným za návštěvu. 23.5.2012

Jak jsem předesílal, pohodový a nijak nespěchající výlet. Sešli jsme se v počtu devíti lidí na Divoké Šárce, odkud jsme se vydali Šáreckým údolím směrem k Jenerálce. Pomalu jsme si prohlíželi přírodu, včetně živých sekaček-pasoucích se ovcí a mám dojem že i několika koz. Cestou nás doběhla Jana, která se předtím trošku nepohodla a plánováním dopravy na místo, tak dorazila o něco později a musela trochu rychlejším pochodem nás dohnat. A bylo nás deset. Cestou jsme naučili jednu cyklistku akrobatickému přistávání na nos, po zabrzdění předním kolem. Také nám chvíli pršelo, ale nevzdali jsme to a po chvíli si dali chuťovku a pak pokračovali na Jenerálku, kde po prostudování jídelníčku Chorvatské restaurace raději přešli do typicky české, stojící o kousek dál. Tam jsme se posilnili a po odpoutání jedné účastnice, která měla ještě jednu kulturní akci, jsme pokračovali do Dolní Šárky k restauraci Na Břetislavce, odkud jsme se autobusem přesunuli na Dejvickou, odkud jsme se rozjeli domů. Děkuji všem za účast a že vydrželi i ten deštíček a až to u potoka bude sušší, těším se na výlet tam. Myslím že jsme se pohodově prošli a trošku se rozhýbali. 13.5.2013

Příjemný pobyt s pohodovými lidmi. Sjeli jsme se v sobotu ráno u metra Rajská zahrada a po naložení bagáže a účastníků jsme vyrazili k cíli. Cestou jsme se zastavili na zámku Hrubý Rohozec, který si nás většina i prohlédla, menšina se občerstvovala v zdejším občerstvení. Po pokusu se na místě naobědvat ve zdejší restauraci a zjištění, že by to trvalo nejméně hodinu, jsme se posunuli o kus dále, nakoupili v Penny potraviny a pití na další dny, vyjeli z města kousek dál, kde jsme se najedli v jiné restauraci celkem dobrých jídel. Pak se pokračovalo již do Tanvaldu, kde jsme našli zamluvenou chatu, která nevypadala zvenku nic moc, protože je v rekonstrukci, ale obývací prostory byly pěkně zařízené, včetně krbu, do kterého jsme hned po vybalení sehnali palivo. Někteří účastníci vyrazili na lehkou večerní procházku, mezitím dorazili na zkrácený pobyt Moncalm a Shrek, kteří jeli po vlastní ose sami.  Zatopilo se v krbu, povídalo se, Miri hrála na kytaru, hrály se hry, kde bylo vidět jak jsou naši benjamínkové perfektně sehraní, něco se snědlo, něco vypilo, děkuji Jitce a Miri za výborné řezy, moc chutnaly.  Druhý den po snídani jsme nás většina vyrazila na horskou tůru přes Muší horu dolů a pak po obědě, kde nás chvíli strašil deštík jsme vyšplhali na Tanvaldský Špičák, podívali se na rozhlednu a vyrazili cestou dolů na chatu. Cestou zpět také chvíli pršelo, ale neodradilo nás to. V chatě jsme se po večeři rozloučili  s Moncalm a Shrekem, kteří-neradi-museli jet domů, nemaje dovolenou, ale děkuji jim i za zkrácenou návštěvu, dobře jsme se večer a pak i přes den bavili. Po volné zábavě a ostatních činnostech(skládajících se také v pokusu o vykrmení účastníků) jsme po posilujícím spánku a snídani vyrazili do města na nákupy a prohlídku. V chatě jsme dali oběd, který stvořil Dan, děkuji chutnalo nám, a po domluvě vyrazili do Jablonce do bazénu a sauny. Po pobytu jsme tam chvíli poseděli v cukrárně a jeli do chaty. Opět volná zábava z občerstvením, hraním her a ostatních čiností. Další ráno jsme již balili, uklízeli a jeli k domovu. Cestou jsme se byli ještě podívat na Sychrově v parku i vevnitř. A k všeobecnému překvapaní zase oběd! Pak jsme již opravdu vyrazili domů ku Praze, kde jsme se na Černém mostě rozloučili. Děkuji všem, kdo se účastnili za velmi milou a příjemnou společnost. Myslím že jsme si velmi dobře,,sedli", tak se těším že se zas někde brzy sejdeme. Karel-   12.6.2013

Krásné prohřátí. Tak jsme se u metra sešli v plném počtu a došli do sauny. Sauna pěkná, je vidět že asi nová, vytopená na dobrou teplotu, tak po prvním vstupu jsme se v ní střídali na přeskáčku. Ty dvě hodiny pobytu nás docela zmohly, tak jsme se šli občerstvit jedním točeným (různým) a pak jsme jeli k domovu, aspoň většina. Děkuji všem účastníkům za návštěvu a těším se zas někde příště. 30.5.2013

Myslím že se šlo hezky. Tak jsme se ráno v osm sešli v počtu pěti členů SA a dvou nečlenů u pokladen na hlavním nádraží.Šli jsme nasednout do vlaku,u kterého jsme pak zjistili,že nádražáci teprve shání lokomotivu která by nás táhla. Při zhruba desetiminutovém zdržení se jim povedlo lokomotivu sehnat a připojit.Pak jsme se rozjeli a cestou ještě postupně přistoupili další dva účastníci.V Davli jsme ještě čekali dvacet minut na vlak co jel opačným směrem.Vagon byl tedy,,supermoderní"pamatoval snad ještě 70tá léta a pěkně do něj foukalo.V Týnci jsme málem nestihli vystoupit,protože jsme si skoro neuvědomili,že jsme na místě.Vyšli jsme od nádraží po modré a po ujití asi 3 a půl kilometru jsme sešli z kopečka ke Zbořenému kostelci a co nevidíme,zastavuje autobus a z něj vystupují Mirek s Lenkou jak kdybychom to měli domluvené. Část nás vyšplhala nahoru k ruinám a šli za druhou polovinou výpravy.V Nespekách jsme jim trošku vyjedli hospodu a pak jsme táhli do kopců přes pláně golfového hřiště k nádraží v Pyšelích.Tam odsud nám jel vlak na Prahu a ten byl opravdu přesný.Cestou v Praze postupně na různých stanicích docházelo k postupnému ubývání členů výletu a zbytek se rozloučil na hlaváku.Hezky jsme se prošli a provětrali,doufám že se povede výletů udělat víc. Děkuji všem za účast.Karel 21.1.2013

Byl jsem tam až 24.10,ale bylo to velmi pěkné,jestli budete někdo moci,jděte na to.Úžasné výkony i dobrý zpěv. Nikdo neměl zájem,tak jsem šel později,ale nelituji toho zážitku-prostě paráda. 25.10.2012

Příjemné posezení. Sešlií jsme se na Malostranském náměstí v počtu šesti účastníků a vyrazili přes ulici Tržiště a přes Vlašskou ke kavárně, která je až skoro pod Petřínskou rozhlednou. Objednali jsme si kávy a koláče a za chvíli nás dohnal. lehce schvácený Ptolemaios, který se bál že mu to vše zbaštíme.- Lenka si objednala pohár, pro který byli asi až někde na Karlově náměstí podle doby za kterou ho dostala. Jinak káva i tvarohovo citronový koláč byly dobré a obsluha milá a vstřícná. Pěkně jsme si povídali, dali si ještě někdo citronádu, někdo pohár a pak šla dvě děvčata napřed a mi si ještě prohlédli zahradu. Vyšli jsme ze zahrady a klidnou procházkou jsme šli přes Staré město směrem k Šamance, cestou se od nás oddělili napřed Jana a u Václaváku Petr. Děkuji všem za účast a těším se na další setkání.   16.7.2013

Pěkná projížďka ií následující procházka. Tak jsme sešli v počtu osmi účastníků u vstupu na zastávku vlaku. Vlak byl docela plný, ale posedali jsme různě po vagónu a vyrazili směrem na severní okraj Prahy. Trasa vede v okolí Žvahova,Dívčích hradů,Radlic,Jinonic,Cibulka a Stodůlek do Zličína a vede romantickou krajinou i když je místy vidět pěkný nepořádek. Dojeli jsme na otočku do Zličína a přestoupili na vlak opačným směrem, kde jsme podle  dohody z něho vystoupili na zastávce Cibulka, odkud jsme pokračovali přes Vidouli a Novou ves do Prokopského údolí, kterým jsme došli k přejezdu do Hlubočep a tam jsme počkali v restauraci na autobus, který nás odvezl do centra odkud jsme se odebrali domů.Trasa byla zhruba sedm kilometrů a šli jsme procházkovým tempem. Děkuji všem účastníkům za absolvování akce a Márovi za fotodokumentaci, kterou sem doufám vloží. 26.3.2013

Příjemná projížďka Sešli jsme se na stanici Lihovar zhruba v domluveném čase, zjistili že Štěpánovi shořela oésvěžovna U veselé kozy a vyrazili pro raft na Císařský ostrov. Protože vydáváíní lodí bylo až na koncio ostrova, měli jsme to i s pěknou procházkou po ránu. Převzali jsme raft i s vybavením, nechali ho schnout od rosy, někteří zakoupili předstartovní občerstvení a zahřívací nápoje, neboť ráno vypadalo jak listopadové, tak jsem poprosil počasí, ať se umoudří, za chvíli vykouklo sluníčko a bylo hezky. Zašel jsem ještě pro registraci, na kterou jsem předtím nevzpomněl, dali raft na vodu a vyrazili jsme. Cestou jsme se byli podívat i v Čertovce, sjeli tři jezy, u čehož jsem si říkal, že jet to na kanoi, už se koupeme a po dojetí na konec, kdy děkuji Shrekovi za kormidlování jsme po odevzdání vybavení šli do vegetariánské restaurace na oběd. Až na to že byla trochu pomalejší obsluha měli dobré jídlo, zhodnotili jsme si zážitky a pomalu se rozešli do okolí. Děkuji všem zúčastněným, včetně mladé maskotky Áji za dobrou náladu a krásně prožitý den. 28.9.2013

Občas dobrý adrenalin. Tak jsme se docela úspěšně u mekáče sešli, protože provozovatel trochu změnil místo předání vozíků,tak po chvilce hledání si to místo našli, vozíky přebrali. Byly trochu jiné, než minule, ale až na dva,,trpaslíky" v sestavě se nám na nich jelo docela dobře. Při nerovném terénu se pěkně rozkmitává volant a člověk čeká že skončí v potoce. Jinak jak prohlásil jeden z účastníků, je to jízda po rovině, ale nakloněné. Děkuji všem za účast a dobrou sestavu, těším se zas někde příště. 25.7.2013

Krásná kolektivní práce Sešli jsme se v čajovně, připravili si pracovní stoly a začali tvořit. Ukázalo se, že každý umí něco, tak jsme se krásně doplňovali navzájem. Já techniku,  mládež, která se také zúčastnila i dámská sekce, případně i další pánové tvořili převážně výtvarně. Po společném namalování se draci přilepili na kostru a nyní čekají na první vypuštění. Vytvořili jsme na místě draky tři, jednoho ve tvaru šestiúhelníku si vytvořil Shrek s Moncalm, samozřejmě přiměřených rozměrů, čímž bych jeho draka nedoporučoval pouštět dětem, nebo s ním uletí, další dva draci jsou v klasickém tvaru a tvořili jsme je ve dvou dalších různě se doplňujících skupinách. Děkuji všem za účast, včetně dvou i možná budoucích dorostenců SA a těším se, jak půjdem vyzkoušet jejich letové vlastnosti. Výtvarné pojetí draků nejlépe vystihují fotky, jsou lepší než suchý popis. 27.9.2013

Opět skvělé potančeníčko i pro ty, kteří nepřišli v páru Doplnění zápisu za organizátora – leni79: Tentokrát nás bylo celkem 17+1 mimo SA. Překvapivou zvláštností této tančírny bylo, že podle přihlášených to vypadalo, že bude velká převaha kluků. Nakonec někteří dorazili i s partnerkami, takže bylo přesně o 2 pány více než dam. Řekla bych, ideální složení :-) Na rozdíl od minulé tančírny zde bylo poměrně hodně tanečníků i tanečnic, kteří přišli bez partnera/partnerky. Tančili jsme o to více namixovaně a bylo to bezva. Skoroprofík Mirek (simiri) zase protáčel všechny dámy a opět nás učil něco nového, ale našli se i další velice zdatní tanečníci a tanečnice. Posledních půl hodinky naše SA-skupina ovládla celý parket a uzavírala tančírnu, když ostatní vymizeli na metro dřív. Děkuju všem zúčastněným a zvláště mým tanečníkům, se kterými jsem si výborně zatančila. Speciální dík patří Tomymu za hezkou fotodokumentaci. Tak zase příště! ;-) leni79   Vydařená,až na mé ,,umění" Tak jsme se sešli v celkem hojném počtu,tančilo se příjemně a děkuji většině děvčat za trpělivost se mnou.Třeba se časem zlepším.Jinak děkuji asi jménem všech za organizaci Lence. Po skončení akce jsme ještě navštívili v počtu pěti lidí restauraci,kde jsme zjistili,že se nás tam usadilo tři Lucie a dva Karlové.To mně někdo vyprávět,tak neuvěřím. Těším se na příště.Karel 11.2.2013

Jak psal Radko,pěkná akce v dobré společnosti. Průběžně jsme se sešli na místě,objednali přinesení něco málo jídla a při jídle jsme se bavili,hádejte o čem?O jídle-my už lepší nebudeme,jak to vypadá. Plánovali jsme jídelní lístek dalšího vaření,tak se ostatní mohou těšit.Děkuji ostatním za milou společnost. 24.2.2013

Všechno vyšlo i počasí. I když to ráno vypadalo, že budeme muset mít pláštěnky, tak než jsme vyjeli, vyčasilo se a vyslechli jsme si zajímavé písně, zakoupili nějaké předměty(klobouky, šátek), dali si nějaké občerstvení a vydrželi tam mezi posledními účastníky. Tam kam jsme si sedli jsme zjistili že tam je i Týna s rodinkou, která o této pozvánce vůbec nevěděla. Vystupovaly tam skupiny jako Spiritual kvintet, Paběrky Marko Čermáka, , Vlak na Dobříš(také s jednou písní, kterou jim prý rádia nechtějí hrát), Taxmeni, Jitka Vrbová a zakončovala to skupina Epy de mye, která po tom co na chvíli odešla technika začala hrát na živo instrumentálky a šlo jim to pěkně. Při cestě zpět to bylo všechno s dopravou jen tak tak. Všichni kdo vystoupili z auta, skoro ihned přestupovali na své spoje. Děkuji všem účastníkům za dobrou společnost a těším se zas na shledanou na nějaké další akci.   20.5.2013

Pohodlná procházka,kdy trasu vylosoval Dušan. Po vylosování losujícího,kterým se stal Dušan,jsme se přesunuli na začátek trasy Pražský hrad tramvají.Trasa byla číslo 19,což je po trase první autobusové linky z Hradčan na Malou stranu.Pak jsme pokračovali přes Karlův most a Staroměstské náměstí,Celetnou,Politických vězňů,Václavské náměstí až na Sokolskou ulici,kam jsme zašli do Kulového blesku,kde se nám povedlo sehnat místa. Dali jsme si občerstvení,popovídali,zhodnotili výlet,který se nám líbil a rozešli jsme se na I.P.Pavlova do svých domovů. 8.11.2012

Trochu dobrodružná, ale přežili jsme. Většina se nás sešla na místě srazu, odkud jsme jeli autobusem do Chýnice, kde již nás čekali dva cyklisté a za chvíli, co jsme se kousek prošli po pěkné, ale bohužel slepé ulici a vrátili se jsme se, dali dohromady s poslední části účastníků, kteří vyrazili trochu dříve, aby si cestu ještě protáhli.Pokračovali jsme po zelené kdy jsme trochu vyzkoušeli různé záchranné techniky, které bylo potřeba vyzkoušet, abychom se po deštěm promáčené půdě neumlátili.Výlet byl pak trochu odvážnější, protože trasa teď vede cestou necestou, potokem, nepotokem. Děkuji všem že ji vydrželi a také za vzájemnou pomoc při zdolávání překážek. Byli jsme se také podívat v mlýně u Veselých, kde jsme se účastnili prohlídky. Po dojití na konec trasy jsme dojeli busem zpět na Luka, kde někteří účastníci jeli domů, několik nás šlo na večeři do místní restaurace. Pak jsme se rozešli i my ostatní. Tak ještě jednou děkuji a těším se zas někdy příště. 11.8.2013

Myslím že proběhla dobře. Sešli jsme se většinou na Malostranském náměstí a pak jsme šli zasednout do lavic.Měli jsme obavy,jak bude divadlo probíhat,protože poprchávalo,ale tentokrát byli pořadatelé připraveni a rozdali nám jednorázové pláštěnky. Shlédli jsme představení,které bylo pojato poněkud moderněji,ale výkony herců byly na dost vysoké úrovni a také to měli asi dost fyzicky náročné.Duch divadla zůstal zachován a myslím si že se to všem účastníkům líbilo. Děkuji všem zůčastněným za účast a těším se třeba zas někdy v divadle. 22.7.2012

Příjemně ztrávený čas. http://www.rajce.net/a8722603 Zde je odkaz na fotografie z akce. Sešli jsme se v Lazarské u cukrárny(scházeli jsme se trochu postupně), dali si zmrzlinu s kterou měl obsluhující trochu problémy, protože mu zamrzala-u zmrzliny divné,že? Se zmrzlinami v rukou jsme se přesunuli k půjčovně lodiček, rozdělili se do posádek a začali kroužit po hladině, nebyl bych to já, aby stejně nepadlo pár kapek, naštěstí to jen strašilo, jinak jsme měli krásně. Při veslování jsme se různě u nich střídali a po přistání jsme šli do restaurace. Po zjištění cen jsme si dali převážně jen nápoje ,poseděli a pak se rozešli k domovům. Děkuji účastníkům za to že přišli a těším se zas někde příště. 4.9.2013

Pěkné procvičení postřehu a všech svalů v těle. Sjeli jsme se postupně na místo startu, vyfasovali vybavení. Rozdělili jsme se do posádek a řidiči vyrazili převézt auta a po zhodnocení obsazení vozů jsme se vrátili zpět jedním, které nás přesně pobralo a dohromady jeho posádka se vešla Shrekovi do vozu na cestu zpět pro něj. My ostatní jsme tím pádem mohli pak vyrazit z cíle rovnou na Prahu. Děkuji Shrekovi, že udělal ten převoz, protože tím byla nejjednodušším způsobem vyřešena doprava. Když jsme se tedy všichni ocitli na startu, naskládali jsme se do lodí a vyrazili na plavbu. Nebyl bych to já, aby se nám s Márou nepovedlo se hned na začátku  dvakrát vykoupat, ovšem byl na to ode mne předem upozorněn, co může čekat .Po nás se ještě koupala Broučínek, jenže ta na to šla rovnou ze břehu. Ještě bylo kvůli křoviskům v řece nějak mokro v Ivině kanoi, nevím jak se to mohlo stát. Cestou jsme opovrhli jednou restaurací v domnění, že o kus dál je ještě druhá, kde bude volno. Bylo, protože byla zavřená. Tak jsme sáhli do vlastních zásob, abychom hlady neomdleli, různě jsme se podělili a pak pokračovali dál. Zdálo se že ta řeka je dlouhá tak, že už jsem vyhlížel, kdy uvidíme Karlštejn. Pak se nám tedy podařilo dostat se do cíle, odevzdali výbavu, trochu se zcivilizovali, počkali na opožděnou posádku, naskládali věci a sebe do aut, vyrazili k domovu, Shrek s posádkou evakuačního vozu jel pro něj. Děkuji všem za účast a doufám, že si to všichni užili jako já. Za mne ,,koupání zdar". Těším se zas na nějakou další akci. 7.10.2013

Doufám, že byli všichni spokojení, mně se to líbilo. Tentokrát se nás sešlo o něco méně, ale stejně dost silná sestava. Rozpalovat gril jsem začal už  V půl šesté a po rozpálení začal dávat misky s jídlem. S pomocí několika dobrovolníků to docela odsýpalo a jídlo krásně mizelo před očima. Pití také jen syčelo, kdo byl teplokrevný, pil pivo a víno, kdo méně, pil čaj a grog. Když to nestačilo, pár nás dobrovolně a s radostí zahřívalo promrzlé dámy. Děkuji všem za účast a mým pomocníkům za vydatnou pomoc a Kytičce za výborné dipy. Až se zas oteplí, budem pokračovat. Těším se na příště třeba i u jiné akce. 7.10.2013

Terky první, ale povedená akcička. Doufám že Terce nebude vadit, že sem píši jako první, bude to moci samozřejmě doplnit, ale musím ji poděkovat, že nás sem pozvala, protože ta tvrz s tím že majitel ji zrekonstruoval z bývalého skladu zrní, vypadá úžasně. Byl to od něho asi zápal pro věc a víme, jak to vypadá s předpisy na stavebních úřadech. On tam navíc ještě pořádá akce, zve různé lidi na vystoupení, nechává tam přespávat další lidi se zálibou v historii, přitom se tam pro ně vaří v historicky přesně zrekonstruované černé kuchyni, podle obleku ze středověku, který nám ukazoval, je vidět, že ho i sám nosí, je prostě vidět,,srdcař" se zápalem pro věc, nemluvě o tom, kolik ta rekonstrukce musela stát peněz a času. Ještě napíši další zajímavý zážitek : zastavili jsme se na jídlo na náměstí v restauraci a překvapil nás přístup paní(v několika funkcích) majitelky, servírky i kuchařky. Na dotaz, zda má zde vychvalovaný řízek ze salátem odpověděla ,, řízek je, salát ale došel, nevadí udělám vám nový. Než jsme si dali vynikající domácí polévky a nápoje, stačila ten salát udělat. To také ještě musím zmínit, že po vstupu do restaurace kde jsme zjistili, že se tam kouří chtěla Gábi odejít, majitelka šla a odemkla nám salonek, kde nebylo nakouřeno a obsluhovala nás tam. Jsem s ní domluven, že na příští nějaký jarní víkend tam udělám grilovačku i s přespáním v pokojích, které tam má a následnými výlety do okolí. Jestli sem dá Gábi fotky, uvidíte i zařízení té hospody, které je taky pěkné. 9.12.2013

Pěkně jsme to zkouleli Sešli jsme se na Ladronce u bowlingu v plném počtu, rozdělili se na dvě dráhy a začali hrát. Ještě že jsme nezávodili, to bych dopadl, koule si dělaly co se jim zlíbilo. Někteří účastníci jsou úplní profíci, ale zahráli jsme si dobře všichni.  Dokonce se za námi přišli podívat další čtyři členové SA, jestli nevybylo místo. Tak nás jen podporovali fanděním. Děkuji všem za účast a těším se zas někde příště. 29.1.2014

Stálo to za to. 20.11 opakují, kdo máte možnost, jděte. Jedna z nejlepších divadelních komedií, na kterých jsem byl, opravdu výkony herců (i jejich hlášky a odbourávání se navzájem) stály za to. Všem co jsme tam byli se to líbilo. 16.11.2014

Byl to nezapomenutelný zážitek. Sešli jsme se ve správnou dobu před divadlem skoro všichni, jen Pavel se trochu zdržel ale začátek stihl. Divadlo po upozornění paní ředitelky Balzerové na to, co nás čeká, začlo ale za chvíli bylo přerušeno vpádem ,,teroristů". Musím říci, že i když jsme věděli že se nám nic nestane, byli jsme nastalou dusnou atmosférou zcela zaraženi. Je to zážitek, na který bych povinně posadil hochy co si rádi hrají ,,na vojáky". Myslím, že by si asi pak našli jiné koníčky. Na tento zážitek my, co jsme tam byli , těžko zapomeneme a nechtěl bych ho skutečně zažít ve skutečnosti. Doufám že naše zásahovka bude pořád tak dobrá, jako nám předvedla při této akci. 9.9.2014

Moc hezké představení, hrané s plným nasazením. Sešli jsme se ve čtyřech u vchodu do divadla, přičemž jsem zjistil, že člen SA všude bratry má, protože mne tam zdravil další člen SA, který tam šel sólo se svými přáteli a o této hře se dozvěděl z vebu. Představení bylo vtipné a mělo spád a jiskru, tak jsme si ho užili. Viděl jsem toto představení i v divadle Palace, mohu ale říci, že tito herci se za svou hru vůbec stydět nemusí.  Škoda že nešlo více lidí, vstupenky na místě ještě nějaké byly. Bavilo by vás to. 24.10.2013

Opět akce s adrenalinovým kontextem. Po mém tradičním hledání místa konání jsem zaparkoval u ledáren, odnosili jsme s ostatními účastníky vše potřebné kousek dál na správné místo, sestavil se gril, zapálil a začalo to nejlepší - grilování. Grilovalo se dobře, dělal jsem různé jídla, adrenalín byl v tom, že stále pršelo, nebo minimálně hodinu. Ještě že už většina kamatádů ví, že to u mých akcí není nijak jednoduché ( chůze potokem, oraništěm), teď pobyt venku v dešti, k zlosti je to, že to vypadá v jediném dnu týdne, kdy pršelo. No ugrilovalo se, mezitím přestalo i pršet, snědlo se, chvíli pobesedovalo a pak jsme hromadně odnosili věci k autu, naložilo sr to do něj a nastal rozchod. Děkuji všem za trpělivost, výdrž a pomoc s věcmi i při grilování. Příště opět u grilu. 22.5.2015

Hezky i když zadýchaně prožitý den. No nebyly to zrovna rovinky jako z Prahy ale přežili jsme. Po různém shánění účastníků se nás nakonec sešlo dvanáct i mimo veb. Konečné setkání bylo v Rokycanech, odkud jsme pomocí navigátorů Michala a Aleše (kdybych navigoval já, jedeme ještě teď) vyrazili po cyklostezkách i míň frekventovaných silnicích přes Zbiroh, kde jsme si dali malou svačinku, Žebrák, Točník a Zdice do Berouna, kde jsme si pochutnali na hamburgrech a kde na nás již čekal Eskymák. Po jídle se osazenstvo různě rozešlo, jen dva odvážlivci to natáhli až do Prahy, čímž dosáhli najetých 100 kilometrů. Já jel jen do Srbska, kde po posezení jsem jel na vlak, který vůbec nejel a musel jsem čekat hodinu na další. Děkuji všem účastníkům za dobrou náladu i přes ,,rovinatý terén, který nám příroda nastražila do cesty a těším se, že si to na jaře opět zopakujeme. 12.10.2014

Zajímavé výrobky, každý se zapojil. Sešli jsme se v čajovně, dali dohromady stoly na práci, Míša umyla mnou koupené hrnečky a ostatní nádobí a po příchodu ostatních jsme si rozebrali keramiku a začali ji zdobit. Dan si přinesl nádobí vlastní a překvapil jak mu to krásně šlo, pohádkový talířek a polévková miska byly opravdu nádherné, vypadal že se minul povoláním, Míše to také hezky šlo, Shrekův tank a ,,malý korbílek" udělaly dojem, Petru malování chytlo a šlo tak, že mít tam dvacet hrnků, tak je pomaluje všechny a bude tam do rána. V čajovně nám výrobky vypálili aby se barvy nerozmazaly, naše malování tak zaujalo i cizí návštěvníky čajovny, že jsem rozdal několik vizitek a jeden si od obsluhy vzal sklenici od medu a maloval na ni mezi námi. Akce se myslím vydařila a každý maloval podle svých možností. Děkuji všem za dobrou náladu, byl to příjemný relax-tak zas někdy, těším se. 17.10.2013

Ježdění dobré, bohužel jedno zranění. Po chvíli upřesňování místa setkání jsme se v počtu 3+1 mimo SA sešli na cyklostezce pod Barrandovským mostem. Vyrazili jsme po cyklostezce směrem na Vrané nad Vltavou po hezké cyklostezce. Cesta hezky ubíhala a za hodinku se objevilo Vrané. Tam nastala v hospůdce doba oběda. Bohužel došly brambory, tak nastala improvizace. Vše se vyřešilo a nastala zpáteční cesta.  Zde nastal malér když Lence do cesty vlítl lyžař a ona upadla. Bohužel to u ní na další cestu nebylo a museli na vlak, odkud musela na rentgen, kde se objevila že klíční kost je zlomená. Prostě smůla. My pokračovali na další cestu a přes Zbraslav dojeli do Dobřichovic, odměnili se v cukrárně a podle řek jeli zpět na Smíchovské nádraží, odkud jsme jeli k domovům. Jízdu jsme si užili a je škoda toho Lenčina úrazu, toho mi je opravdu líto. 12.4.2015

Opravdu pohodových 55 kilometrů Sešli jsme se podle dohody u pokladen na Masaryčce, zakoupili jízdenky a vyrazili do vlaku.Trochu zaplnili prostor pro kola a vyrazili ke Kolínu. Po vystoupení z vlaku jsme převedli kola přes lávku na druhou stranu Labe a po pobřežních cyklo i jiných stezkách vyrazili po proudu. Cestou byly doplněny vitamíny, protože ještě hustě roste v těch místech medvědí česnek. Tam se od nás bohužel oddělil Jirka, což byla škoda, doufám že se aspoň zabavil jinak. U mostu přes Cidlinu jsme vynechali starodávné Libice a vytáhli kola po svahu přímo na most. Jeli k soutoku s Labem a dále podle Labe do  Poděbrad, ne Pardubic. Omlouvám se za omyl. Oběd byl v restauraci Savoy, nebyl špatný ale už jsem jedl i lepší. Po obědě si každý dle své chuti dal buď oplatku, nebo zmrzku. Pokračovali jsme k Nymburku, kde jsme si na cyklostezce k němu udělali menší ,,pneuservis". Provizorně lepená duše byla později stejně vyměněna za novou, aspoň se účastníci přiučili, jak se opravuje píchlé kolo, nikdo neví, kdy se to bude hodit Pokračovali jsme k Hradišťku, kde zrovna probíhala soutěž překážek s koňmi, chvíli jsme koukali a pokračovali okolo Kerska směrem k Čelákovicům, cestou u Labe ještě právě přišla na řadu ta výměna duše a pak už byl jen kousek na vlak, kterým jsme se svezli na Masaryčku. Děkuji všem za ůčast a bylo hezké, že když se objevil problém, lidi počkali i pomohli. Byli jste správná parta, tak vám ještě jednou děkuji. 10.5.2016

Myslím že se výlet vydařil, i když myslím že kolegové určitě oproti mně dokáží víc. https://mapy.cz/s/1t0yx Navzdory původním obavám ze špatného počasí a zimy jsme se sešli tři a docela si to užili. Na první jarní jízdu mně tahle trasa zatím stačila a těším se že si ještě někam vyjedeme. Je pravda že nebýt kolegů, kteří mne přesvědčili že ještě můžu, asi bych ta vzdal. No nakonec vše dobře dopadlo, napásli se na medvědím česneku, dali si dobrý oběd v Libici a svačinku (famozní) v Kersku.  Odtud přejezd do Poříčan, odkud jsme odjeli vlakem do Prahy. Děkuji chlapcům za odvahu a podporu a vyrazíme určitě bzase někam příště. 11.3.2017

Užili jsme si to. Sešli jsme se jak bylo plánováno a vyrazili zatím v pěti lidech směrem na Vimperk. Po dojetí na místo, s jedním zastavením na dobrou hruškovou a vanilkovou zmrzku, jsme po chvíli hledání našli tábořiště a po dalším hledání i recepci, která je dobře utajená v údolí pod tábořištěm. Ubytovali jsme se v celkem komfortně vybavených chatkách (sprcha v nich není, ostatní zařízení ano) a došli si do zdejší restaurace se najíst a vyplnit přihlašovací papíry. Po jídle následoval start na plánovanou noční prohlídku Kašperka, který byl bez zbytečného hledání najit a vyrazilo se z tábořiště k jeho branám. Zajistil jsem vstupenky pro všechny zůčastněné, jen pro Vero s kamarádem o půl hodiny později, protože vyrazili z Prahy později. Prohlídka byla fajn, včetně několika ,,nadpřirozených" bytostí, bavili jsme se celou hodinu a půl, stálo to za to. Kdo má v sobě ještě trochu dítěte, dost si to užil. Jestli bude příště, doporučuji navštívit. Po skončení prohlídky následovala cesta k chatkám, za námi po skončení jejich prohlídky přijela i Vero z doprovodem a šlo se spát. Většina z nás spala jak když je do vody hodí, budíček byl tedy dost pozdě, po něm snídaně, procházka (opačným směrem) okolo křížové cesty dolů do Vimperka, který jsme si v historickém jádru prohlédli a šli zpět.  Následovalo rozdělení účastníků na pěší a cyklo sekci a odjezd na další místa. Byla to Jezerní slať, Kvilda, Chalupská slať, Sovinec, což je dost nová záležitost v Borové ladě a jsou tam ve velkých voliérách umístěny rozličné sovy, které je občas potřeba pozorně hledat, jak jsou dobře skryté. Pak již následovala jízda na večeři do Stachů, kde i když horní hospoda na náměstí vypadá jak páté cenové skupiny, má kuchaře, kterého aby pohledal. Fantazie- všem moc chutnalo a vyrazilo se do Prahy. Po dojezdu do Prahy následovalo rozloučení a cesta k domovům. Všem účastníkům děkuji za dobrou partu a těším se na příště. Karel 21.8.2015

Bylo tam fajn, škoda nízkého stavu Ohře. Měli jsme dopravu dohodnutou dvěma auty. Tomáš vezl mne, Míšu a Veroniku. Sraz jsme měli na pětiminutovém parkovišti u metra Motol. Trošku se těch pět minut protáhlo, nakonec jsme vyjeli do Varů. Ve Varech byl první cíl najít místo, odkud se splouvá, což se po několika telefonátech podařilo a vyrazili do města na večeři. Po návratu byl nafasován raft a výbava a po desáté večer a přesunutí jednoho auta do cílové destinace po příjezdu druhé části posádky se postupně vyráželo na vodu. Takhle potmě je to docela zajímavé, i když jízda netrvala dlouho, stejně jsme si ji užili. Po vystoupení v cílovém místě a odevzdání věcí nastal přesun k autu, šoféři nastoupili a jeli pro druhé. Přivezli ho a nastalo hledání Horního hradu. To se podařilo a přesunuli jsme se dovnitř. Před spaním ještě nastalo osvěžení a nástup na lůžka. Místnost byla jen pro nás a spalo se dobře. Ráno po snídani byl dohodnut výlet, byl v okolí Ohře, což je chvíli s kopce, chvíli do kopce a protože bylo kolem 30 stupnů, trošku jsme se potili. Také nás překvapila skupina motorkářů na turistické stezce, zrovna když jsme se na ní rozsadili k siestě a svačině. Bylo zjištěno, že Korunní, jenž jako minerálka je hodně známá, jako vesnice nestojí ani za řeč. Prošli jsme se i po břehu Ohře, kde to bylo příjemné, protože tam bylo chladněji od vody. Zastavili jsme se také na takovém pozdním obědě a po chvíli trvajícím ignorování a nakonec popíchnutí od Misti obsluha nakráčela. Bylo to myslím v Okounově, kousek od nádraží ( Pernštejn?), tam po cca tří kilometrové cestě tam a zpět bylo dohodnuto, že se přesuneme vlakem dvě stanice do Stráže nad Ohří a odtud již dojdeme. Nakonec to v tom horku dalo 24 km, což myslím úplně stačilo. V neděli nastala procházka po Varech a vyšplhání k rozhledně Diana. Poctivě někdo upíjel z pramenů ( brr!), a po občerstvení a návratu domů nás Tomáš odvezl do Prahy. Děkuji mu za pohodovou jízdu, dost se s jinými bojím jezdit, s ním ne. Druhá posádka vyrazila zpět dříve a v kolik dorazila domů nevím. Děkuji všem za prima společnost a navigaci, také za vytýčení trasy výletu. Karel 7.6.2015

Spokojenost na obou stranách. Po tom, co nám majitel minulé hospody, kde jsme grilovali zrušil gril, byl jsem domluvený v této restauraci na zahrádce. Den předem jsem si naložil masa, lilek a cuketu. Připravil tentokrát i porcelánové talíře, grilovací propriety, atd. Eskymák mne odvezl ještě pro chleba a uhlí a odvezl mne na místo (pak i zpět, za což mu ještě jednou děkuji),rozehřáli jsme po mocném funění gril, připravil jsem rošt a začal jsem postupně připravovat jídlo, přičemž již začali docházet postupně návštěvníci. Jednu dobu za mnou stála fronta, jak za minulého režimu na banány.  Postupně jsem ugriloval vše, co jsme přivezli, Terka mi urobila asistentku ohledně veškeré správní agendy, za což jí teď také děkuji, Dandiky také přiskočil, když bylo potřeba, počasí též vydrželo bez deště, po skončení mi ještě několik dobrovolníků a dobrovolnic pomohlo uklidit a umýt talíře, tímto jim také díky. Griloval jsem: krkovičku, kuřecí stehenní řízek, lilek, cuketu, brambor, hermelín a žampiony. Každý si předem vybral co si dá a postupně dostali všichni i když to s ohledem na někdy pomalejší jízdu grilu trvalo déle. Děkuji všem za účast a možná někdy příště naviděnou. Karel 12.7.2014

Víc, než se čekalo Sešli jsme se postupně v počtu čtyř účastníků a vyrazili po cyklostezce ven z Prahy. I když bylo chladno, za chvíli již některým z nás bylo z pohybu teplo. Cesta nám hezky utíkala, v Radotíně jsme se podívali na rostlinami čištěné koupaliště, jménem Biotop a pokračovali přes Údolí Staré řeky do Dobřichovic. Dali jsme si o kousek dál v pivovaru v Letech polévky a pivo a dohodli se, že nám to hezky jede a do Berouna dojedeme. Udělali jsme to, v Berouně se zastavili ve známé hamburgrové restauraci na oběd, pak o kousek výše v cukrárně na moučník a s ohledem na to, že byl ještě čas a také nějaké síly, dohodnuta zpáteční cesta po vlastní ose až do Prahy. Z krátkým zastavením v Radotíně, kde byla oslava jsme dojeli až k metru na Smíchově a tam se rozešli. Děkuji všem účastníkům za vytrvalost a i když mne ještě teď bolí zadek, uznávám že jsem si to užil. Endomondo mi nakonec i s cestou z domu a zpět naměřilo 98 km, to jsem snad ještě nikdy neujel. I k adrenalínu došlo, když na zpáteční mcestě neměl Marek přední světlo a jel trochu odhadem.Doufám že se brzy potkáme zase na nějakém výletě. 11.10.2015

Zatím z objektivních důvodů to na sto procent nevyšlo. Bohužel se stalo, že provozovateli prámu, na kterém mělo být grilování měl poruchu na jeho převozním člunu, musel prám, který jsme měli zamluvený my, používat jako převozní. Změnili jsme tedy operativně plány, protože by bylo škoda nevyužít již naložené maso a hermelíny. Sešli jsme se tedy na původně plánovaném místě, já přivezl autem gril a nechali jsme se , abychom ten prám aspoň trochu využili, převézt na druhou stranu a rozložili se s grilem na navigaci. Pújčili jsme si z prámu i stůl, abychom měli kam rozložit nádobí, rozpálili gril, přičemž jsem tradičně zjistil, že tekutý podpalovač jsem nechal v autě na druhém břehu, musely tedy posloužit větvičky a mé a Danovo mocné ,,funění", což pomohlo a začal jsem na gril pokládat připravené potraviny. Udělala se opět brigáda a děvčata začala připravovat zeleninu i meloun a podobné práce. Za chvíli jsem už začal podávat první chody a postupně se zpracovalo i snědlo vše. Po skončení grilování jsme místo sklidili, někteří účastníci šli na dopravu na tomtéž břehu, my ostatní jsme prámem přejeli zpět k autům a šli si ještě sednout k Veselé koze na kafčo a alko i nealko pivo a limonády. Myslím, že jsme si to docela užili a doufám, že to budeme moci brzo zopakovat, tentokrát i s plavbou. Všem děkuji za účast a těším se příště. 13.6.2014

I když byla změna místa, stejně jsme si to užili. Tak se nám kvůli ,,vstřícnosti" chataře změnilo místo a my se ubytovali ve Fabrice v Doubici, kde ještě byl celý víkend hudební. Měli jsme tedy celou dobu hudební doprovod ve dne i v noci. Další zábavu bude mít ještě asi pan majitel původní chaty, protože slevový portál mi zaslal dotaz, jak jsme si užili pobyt- popsal jsem tedy vše a dál se uvidí. Dále popisuje Monika:   Přiblížil se termín odjezdu do Lobendavy a jelikož bylo jasné, že Atert si vyzkouší slavné adrenalinové cestování s Eskymákem, rozhodli jsme se zbylých pět osob spolu se zavazadly nasoukat do Kajouskovy statečné Felicie combi. Odjezd byl původně plánován okolo 3. - 4. hodiny, ale jelikož ne všechno může jít vždy podle plánu, shodou různých okolností a také pražské dopravy se nám mírně posunul, asi tak na hodinu 20. To bohužel nevydýchal majitel objednané chaty a tím vlastně začalo naše dobrodružství. Všichni jsme už měli sbaleno a těšili se na nové SA zážitky a tak místo vzdávání se přišel na řadu původně neplánovaný plán “b.” Vzpomněla jsem si, jak se při akci Brtnické ledopády + jeskyně Bobo rozplývala nad Doubickou hospodou a zároveň ubytovnou s názvem Fabrika, která je hřenským soutěskám a Pravčické bráně, kam jsem se toužila podívat, ještě blíž než Lobendava. Ája se tedy nenechal dlouho vybízet a do Fabriky zavolal, aby zjistil, jak jsou na tom s kapacitou na víkend. Kromě toho, že mu bylo přislíbeno ubytování pro všech 7 osob, byl také informován o konání nonstop mejdanu. Kája zavolal Eskymákovi s Danem, aby odvolal odvolání akce a pokračovali jsme do Doubice. Fabriku jsme hledali podle obrázku z internetu. Věděli jsme, že to má být vyšší bílá budova s větším pozemkem. Skončili jsme u místního úřadu, odkud se nás majitel pokusil odnavigovat. Slyšela jsem něco o křižovatce, rybníku, dalším rybníku… Asi napotřetí jsme to konečně trefili a zjistili, že budova už není až tak bílá. Jakmile jsme vystoupili z auta, ucítili jsme kromě zimy také vůni přírody, konkrétně trávy. I vešli jsme tedy dál a přes hustý dým se  probojovali až k toaletám, kde jsme přemýšleli, koho že to tam máme vlastně oslovit. Nakonec se ukázalo, že tou správnou osobu je zvukař = majitel hospody. Počkali jsme až dozvučí, aby nám vydal klíče od pokojů. Jenže ejhle, kdosi zabouchl dveře od místnosti, ve které byly všechny klíče a další věci uložené. A dveře se vzpříčily. Majitel se dlouho nerozmýšlel a za chvíli už se pokoušel otevřít dveře majzlíkem. Neúspěšně. Prohodil něco o krumpáči a zmizel. Domnívali jsme se, že je to vtip, ale pan majitel bude zřejmě muž činu. Za chvíli byl zpět i se slíbeným krumpáčem, který zarazil pod dveře, zabral a… Krumpáč zlomil. Se zbytkem krumpáče se pak na dveřích vyřádilo několik dalších lidí, včetně Káji, který si úspěšně natáhl ramenní vazy. Konečně se povedlo dveře přiměřeně rozštípat, aby šly otevřít. Majitel tedy vzal klíče, dovedl nás nahoru a přidělil nám dva 4lůžkové pokoje. Byly docela hezké, zato kuchyňka byla ve skutečnosti o dost menší, než se zdála na fotkách. Šefkuchař Kajousek si však poradí i v polních podmínkách a tak nás hned další den ráno probudil vůní palačinek, které se podávaly s džemem a tvarohem. Posilnili jsme se tedy a vyrazili na výlet. Původní plán trasy z Mezní louky přes Pravčickou bránu k hřenským soutěskám jsme nakonec otočili a začali soutěskami, abychom je stihli, což se v později ukázalo jako dobré rozhodnutí. Eskymák šel zatím na Pravčičkou bránu, kde jsme se s ním měli odpoledne potkat. Šli jsme nádherným prostředím a nejprve Divokou a pak i Edmundovu Tichou soutěsku jsme si projeli na lodičkách, až se nám do cesty postavila hospoda. Usadili jsme se a začalo pršet. Všem bylo jasné, že v takovém počasí nemá cenu pokračovat dál na Pravčickou, jelikož bychom  tam stejně nic neviděli. Pro nepřítomnost signálu kteréhokoli mobilního operátora jsme naše rozhodnutí nemohli zavolat Eskymákovi a tak jsme jen doufali, že tam na nás stále nečeká. Stoupli jsme si na autobusovou zastávku, která nás tak trochu mátla. Autobusy, které měly jet, nejely a naopak, bylo to celé trochu zvláštní, ale nakonec jsme se německým vyhlídkovým autobusem dostali zpět na Mezní louku k zaparkovaným autům. Konečně se nám podařilo sehnat i Eskymáka, který byl už jen cca 10 minut od nás. Kája si mezitím odskočil “na houby.” Už jsem začínala být nervozní, že pořád nejde, když v tom se objevil a v ruce opravdu držel houby. Pak nás zavedl do lesa s tím, že tam máme hledat. Jestli jste taky přesvědčení, že na houby se chodí ráno, možná byste z toho měli podobný zážitek jako já. S Kajouskem jsme si totiž vyzkoušeli sbírání hub téměř za tmy a navíc v dešti a za chvíli jsme měli plnou síťovku. Míša Misulino byla houbami obklíčena, takže ty sběruschopné  ještě sebrala a jelo se čistit. Kajousek je pak naprosto dokonale zužitkoval a všechny nás spravedlivě podělil dokonalým houbovým gulášem. Pak se sedělo, odpočívalo, povídalo, popíjelo víno, mlsalo slané i četlo. Když mě s Ajou únava přemohla a zahnala do postele, rozjel se navíc ještě karban. Ve třičtvrtě na dvě se pak přihlásil můj močák, díky čemuž jsem zjistila, že Kája musí být zřejmě čert, protože snad nikdy nespí. Ráno jsme si se vstáváním daly načas. Ano, daly - my ženy :) a dobře  jsme udělaly. Ozvalo se totiž zaťukání, otevřely se dveře a do pokoje vešli pánové jako profi číšníci, kteří nám až do postelí naservírovali Kajouskovy skvělé pomerančové knedlíky! No, holky, řeknu Vám, kdo jste nejely, o hodně jste přišly! :) Nastal tak trochu boj o koupelnu, jelikož sociální zařízení byla pouze dvě společná pro celý objekt. Neúspěšně bojoval pan majitel hospody, který čistil ucpaný záchod a dál to asi radši nebudu rozvádět… Jen podotknu, že sprchu potřeboval asi opravdu nejvíc. Nakonec to vzdal a šel do studené. Když jsme se všichni prostřídali a sbalili, bylo už skoro poledne. Kajousek měl v Praze ještě taneční povinnosti a tak nám svěřil klíče od svého ďábelského bílého stroje a vydal se zpět do Prahy z Eskymákem. Cestou se samozřejmě také ještě někde podívali a do Prahy dojeli jak potřebovali. My ostatní jsme opět zaparkovali na Mezní louce. Tam jsme zjistili, jak dobře jsme udělali, když jsme předchozí den otočili trasu. V neděli byly totiž soutěsky kvůli sobotní velké vodě uzavřené. Dokoupili jsme v infocentru chybějící známky, vizitky a podobné suvenýry, dali si oběd a už jsme si to štrádovali k té pověstné bráně. Cestou jsme se kochali a fotili, jelikož jsme byli všichni uchváceni krásami podzimní přírody a jejími neskutečnými barevnými kombinacemi. A pak jsem ji konečně uviděla. Páni. Je fakt velká. A fakt krásná. Neuvěřitelné, co všechno příroda dokáže. Prošli jsme si jednotlivé vyhlídky a počasí se začalo mračit. Čas nemilosrdně utíkal a tak jsme se vydali zpět k autu. Cestou, už skoro za tmy, jsme se na Míšino Misti přání stavili ještě u varhan, které jsou slavné z Pyšné princezny. Jsem za to ráda, protože jsem o nich neměla ani tušení a přitom je to moc hezké a geologicky zajímavé místo. Dan měl tip na hospodu v České Lípě, takže jsme se cestou do Prahy stavili ještě na véču. Na Jižňák jsme dojeli možná tak okolo desáté hodiny. S Ajou jsme vystoupili, sbalili si “všechny” naše věci a šup domů. Později se ukázalo, že věci nebyly ani zdaleka všechny a tak se Misti s Danem vraceli zpět s mojí kabelkou, na kterou jsem ani nevzpomněla. Oběma jim moc moc děkuju! Další zapomenutou tašku, tentokrát s mističkami, nám Kája donese příležitostně :) K mému překvapení, když Dan dojel s autem na místo určení, Kajousek už prý spal. No, zdá se mi to divné, že by po půlnoci už opravdu spal, ale třeba to bude tím, že druhý den vstával na ranní ve tři hodiny. Možná je jen poloviční čert a proto se mu ty rohy v jeho kudrlinách tak snadno schovávají :)   Závěrem vyčerpávajícího zápisu bych ráda všem poděkovala. Třeba za to, že se nikdo nenechal rozhodit aktualizacemi plánů a mohli jsme si tak užít víkend plný legrace se skvělou společností. A Kajouskovi samozřejmě nejen za vaření a péči o nás, ale především za to, že neztrácí chuť pro nás organizovat parádní akce, které vždycky stojí za to. Už se těším na další…   Já musím tentokrát pochválit Eskymáka, že po promluvě do jeho duše jsem se bál jen chvílemi, protože se tentokrát docela krotil, byli jsme se s ním podívat na vesničku, kde pobýval o svých školních prázdninách a seznámil jsem se s jeho kamarádkami, které s ním ty prázdniny také prožívaly. Moc příjemné dámy z nich jsou. Předtím jsme byli také na čedičových sloupech na vrchu, jehož jméno si nějak nevybavuji, ale Robert to sem třeba doplní. Ohledně jídla po výlezu z těch soutěsek, musím říci, že jídlo bylo docela dobré a polévky se dávají v miskách o velikosti takové, že v podobných se myje nádobí. Děkuji také všem že vydrželi změnu plánu a zachovali skvělou náladu, Misulino, že rozdýchala můj styl hry v kartách i když říkala že nás ,,nenávidí”.....   23.10.2013

Příjemná procházka. Sešli jsme se u výstupu z metra Zličín nakonec v počtu osmi lidí a vyrazili okolo supermarketu Globus k začátku trasy, která začíná kousek pod ním. Sešli jsme dolů rovnou kolem jezírka, což je zatopený lom a šli jsme směrem k pramenům potoka. Měli jsme štěstí, protože je prameniště na oploceném soukromém pozemku že byli majitelé na místě a pustili nás na pozemek si prohlédnout a někdo zdokumentovat prameniště. Je to vlastně jezírko do kterého jde voda asi ze čtrnácti zdrojů v blízkém okolí, což nám prozradil majitel pozemku. Z jezírka voda potoka odtéká tunýlkem na volně přístupné prostory a my se ho drželi až k silničce od betonárky, kterou jsme přešli a pokračovali druhou částí. Dali jsme si občerstvení (matjesy z cukety a pak dobrou Šmoulinčinu buchtu) dostali se k suchému poldru, který prý má za úkol chytat případnou velkou vodu z potoka, o tom sice dost pochybuji že nějaká taková přijde, vyšli mezi vilkami na silnici, kde se od nás oddělili dva účastníci, spěchající do centra. Sešli k železničnímu mostu, před ním vyšli po schodech ke kapli svatého kříže, která je v blízkosti dost nevzhledného plotu a šli po blátivé cestičce ke dvoru, který se jmenuje Hájčí. Tam se od nás oddělil Robert a my ostatní sešli k rybníčku zvanému Milerák, prohlédli si popisky, zaznamenali spoustu náletových dřevin, prošli tunýlkem pod tratí a odbočili k cestě ke krematoriu. Prošli jsme urnovým hájem k Plzeňské silnici, přešli jí a na druhé straně vyšli ke druhé Kalvárii, kde jsme si na chvíli sedli, Danovi ujedli trochu proviantu a vyšli do ulic Na Bateriích, kde jsme si na chvilku sedli v restauraci U Čechů. Pak už jen následovala jen cesta k tramvaji a busu, odkud všichni odjeli k domovům. Děkuji všem za účast a těším se zas na příště. 24.9.2014

Celkem vydařená procházka Sešli jsme se v celkem hojném počtu na autobusové zastávce Staré náměstí, chvilku se různě svolávali, přišla pak i skupinka od vlaku a vyrazili jsme na cestu. První zastávka byla v Mineralii v Ruzyni, kde nevím, zda jsme tam někoho nenechali. Lidi byli zaujati krásou minerálů, tak nevím zda jsme odsud odešli v plném počtu. Nikdo mi každopádně nevolal, tak snad ne. Vyrazili jsme na trasu, která začínala u Jivinského rybníka, kde začala Gabča fotit a po vyhledání nějakých kešek nás čekala ,,zdravotní" procházka okolo rybníka Strnad u Hostivické čtvrti Palouky, po dojití k Peterkovu rybníku byly učištěny boty od ,,prachu cest", dali jsme si občerstvení a po cyklostezce vyrazili kolem nových domů k rybníku Kala, kde se dalo chodit po dně, protože je vypuštěn. Přešli jsme k Litovickému, který je na tom stejně a pak k Břevskému, ten má vody dost. Obešli jsme ho zleva parkem a okolo toho nepojmenovaného rybníčka nás čekal Strahovský rybník, kde nás obklopilo několik koček a koťat a po pomazlení nás už čekala Pivovarská krčma s dobrým jídlem a pitím. Po jídle se část účastníků přesunula do busu na Zličín a několik nás šlo zpět přes Sobín do Zličína. Opět nás v Sobíně opustili dva pochodující a ve čtyřech nás už vítal Zličín. Tam jsem se rozloučil já a odjel autobusem, ostatní šli na metro. Děkuji všem za vytrvalost při procházce a za hojnou účast. Budu se zas příště těšit zase někde na viděnou. Karel 1.2.2015

Tradičně příjemná procházka Tak jsme se sešli včas v Holešovicích u nástupní zastávky busu a vyrazili do zoo. Překvapila nás nová cena-teď již 200 kč. Doporučuji, jestli bude s námi někdo tam chtít chodit příští rok, aby si zakoupil permanentku, je za 700 kč a vyplatí se.  Ze začátku bylo slunečné počasí a docela teplo, tak jsme si to docela užívali. Po obědě, který byl sice docela drahý a pro někoho pálivější, jinak dobrý jsme zjistili, že se nám na oblohu dostavily potvory mraky, s kterých začalo sice celkem mírně, ale zato stále krápat. Ještě procházka neskončila a pokračovalo se dál v dešti, protože přeci nejsme z cukru. Pak Loutanka s Fialkou, kterým se zdálo že jsem málo strašidlo, šly na exkurzi po dalších strašidlech do centra, přičemž počítám, že bude vyhlášena-opět určitě při mé další odpolední- nová akce, kterou si tímto Loutanka připravila na nečisto. My ostatní jsme ještě chvíli pokračovali ve vycházce, podívali se do terária, kde se nám schválně schoval Liškou adoptovaný varan a pak jsme po východu ze zahrady ještě chvilku zaparkovali v restauraci na kávě. Děkuji všem účastnicím, že mi dělaly ozdobu a těším se na příště. V zimě to vidím v teplém prádle na další vycházku. Také za vytrvalost, že neprchly ani za deště. Správné členky SA. 11.11.2013

I s dlouhým čekáním kvůli velkému počtu hostů jsme si po procházce pochutnali. Sešli jsme se většina z nás u výlezu z metra na Černém mostě a vystoupali na tubus. Po nêm jsme prošli na Rajskou zahradu. Tam nás čekala Terka a Ivan, připojili se k nám a vyrazili jsme směrem k Počernickému rybníku. Cestou jsme přešli po lávce přes mokřad, prohlédli si tůňku i mokřiny a pak se vrátili zpět na trasu. Došli jsme do restaurace Léta páně, kde nás poněkud překvapili sdělením, že mají moc hostů, tak budeme na jídlo dlouho čekat. No, vydrželi jsme to a dočkali se dobrého jídla, které nám postupně nanosili. Než přinesli jídlo, dostavil se také Petr, který si chtěl též pochutnat a několik z nás se ještě došlo podívat k rybníku, čímž aspoň zabili trochu čas čekání. Po jídle jsme se rozešli buď k domovům, nebo jinam. Až na to čekání to tam bylo včetně výletu pohodové a děkuji Janě za určení trasy. Kdybych ji měl určit já, bylibychom asi ještě na cestě. Mám v plánu v této restauraci udělat v budoucnu posezení nad pečenou kachničkou, kterou budu muset ale objednat napřed, tak si to hlídejte. Dêkuji všem za dobrou náladu i účast. Karel 5.4.2014

Povedená a zajímavá-občas adrenalin. Chrudimka-jedno velké klíčové dobrodružství. Sešli jsme se na sjetí Chrudimky myslím v dost hojném počtu, vzhledem na aktuální teplotu, osmi odvážlivců, za což všem účastníkům děkuji. Hned začátek byl zajímavý-logisticky bylo plánováno umístění vozidel, tak aby jedno bylo na startu a druhé v cíli. Protože jsem byl pomalejší, bylo rozhodnuto, že postavím vůz do cíle a druhá parta vyzvedne lodě a výbavu a Shrek pro nás přijede a též přiveze věci na převlečení lidí od startu. Přijel, vzaly se věci na vodu, ty na převlečení do mého auta a jelo se ke startu. Do této chvíle bylo vše v pořádku, u cíle jsme se všichni oblékli do vodáckých věcí, případně těch, které dle mínění uživatelů byly vhodné do lodí a ostatní věci dali do zaparkovaného auta. Nastoupili jsme do lodí a vyrazili po proudu. Když jsme byli cca v jedné třetině trasy, oblil mne mimo vody též studený pot. Uvědomil jsem si, že jsem s civilním oblečením nechal v kapse i klíče od svého auta. Vracet se již nešlo, rozhodlo se že se spolehneme na vodáckou soudržnost a Aleše že nějaký vodák odveze k jeho autu aby věci mohl přivézt. Nedalo se nic jiného dělat, pokračovalo se tedy dál, já s Misti na Pálavě, ostatní na Vydrách. Jelo se docela dobře, jezy i peřeje šly dobře, jen do lodí občas nacákalo a muselo se vylévat. U mne se stávalo, že když jsem si sedl na dno lodi, měli ostatní zábavu, říkajíc, že mi z vesty jsou vidět jen uši. Pak se stalo, že se mně ,,zalíbil " jeden strom a chtěl jsem si ho vzít sebou. S tím nesouhlasila Pálava, tak mi klidně ujela pod zadkem. Ocitl jsem se tedy pod hladinou a po vynoření jsem slyšel otázku od Míši, na kterou bylo těžko odpovědět:,,Kájo, co tam děláš?" No oklepala se voda a jelo se pak už relativně dobře až do cíle. Tam jsme vystoupili, pozorovali akrobatický výkon jedné kanoistky při vystupování, pomohli jí ke břehu, šli odevzdat lodi a vybavení a čekali lehce zmrzlí než přijel Aleš s autem. Za to mrznutí si sypu popel na hlavu, to byla moje blbost, holt pro příště si na to dám pozor. Po převlečení bylo dohodnuto se zastavit na jídle. Aleš s posádkou tedy vyrazil na průzkum, než jsme se ostatní zcivilizovali a našel v Třemošnici pěknou restauraci Lihovar, kde jedinou temnou skvrnou byl mladý začínající číšník, který kdyby dělal kopáče, založí někam lopatu. Jídlo jsme dostávali i nedostávali různě na přeskáčku, trvalo to tam skoro dvě hodiny. Po jídle následoval přesun do celkem příjemné ubytovny, od které jsem vyzvedl klíče v cíli. Chvíli bylo hledání cíle ale netrvalo dlouho a byli jsme na místě. Odemkli jsme a zjistili, že nejde proud. Při baterkách se zatopilo ve výkonných kamnech a já zavolal paní a ta nahodila jistič. Chtěl jsem grilovat ale je tam gril na celé prase a to nám chybělo. Udělalo se tedy maso na pánvi a zelenina v kastrolu, pokoj byl vyhřátý krásně a leckdo ,,tloukl špačky". Chvíli se povídalo, poslouchala muzika, dal se čaj a káva a po přiložení do kamen se postupně usínalo. Ráno po snídani bylo dohodnuto vyrazit na tůru. Vedla podle říčky Doubravy pěknou krajinou opět do Třemošnice, kde byl oběd a zákusek. Na místě se skupina rozdělila, protože naše se rozhodla dát Lihovaru ještě jednu šanci, což ostatní neriskovali. Tentokrát tam byl schopný číšník, který byl opravdu rychlý, tak to vyšlo. Pak v cukrárně zákusek a nápoje a vyrazilo se dál. Vyšli jsme nad obec a volala mi správcová ubytovny, že musí kolem čtvrté odjet. Bylo půl třetí a sedm a půl kilometru k ubytovně. To jsou ty další klíče:oddělili jsme se s Alešem a Monikou od ostatních a vyrazili vyklidit ubytovnu. Stihli jsme to dost rychle a se všemi věcmi jeli ostatním naproti. Pak ještě Źleby, kde jsou bílí jeleni. Bohužel byli jinde než my, tak bylo loučení a před námi cesta domů. Až na to prochladnutí to byla dobrá akce s fajn lidmi a těším se s vámi na další a děkuji, Karel. 30.3.2015

Kladné Sešli jsme se nakonec v pěti u pásu, kde nás lákalo množství tslířků s dobrotami a dvě hodiny si vybírali z všech možných dobrot. Jen jsme tam viděli čtyři krevety,které tam snad jezdily celý večer. Docela jsem si pochutnal a nacpán jsem asi nebyl jen já. Tak zas příště. 13.2.2015

Nenudili jsme se, každý si našel, co ho baví. Přidávám trochu opožděně zápis z naší akcičky, kde se nám líbilo. Sešlo se nás víc, než bylo očekáváno, protože si několik lidí zajistilo vstupenky samo. Bylo nás tam nakonec kolem dvaceti pěti a docela jsme se bavili. Několik posledních účastníků zažilo k ránu i adrenalín, když se tam z další party popralo pár mladých a přijela na řešení i policie. Jinak jsme si každý našel něco, čím se zabavil . Byla tam laserová střelnice, šipky, ping pong, kulečník i diskotéka. Něco k jídlu i pití se také našlo. Děkuji všem zůčastněným za udržení dobré nálady a příjemně prožitý konec starého a začátek nového roku. Další zábava by mohla být, pokud se přihlásíte na novou akci v Moravských Křižánkách, kde vás také rád uvidím. Karel 3.3.2014

Podle odezvy účastníků byli myslím všichni spokojeni. Většina se nás sešla na Nových Butovicích na stanici busu do Berouna, tam jsme se seznámili s novými členy SA i hosty a po zakoupení jízdenek vyrazili k Berounu. Po dojetí na místo jsme vyrazili do kempu, kde na nás čekaly plavidla. Došli nás také další účastníci kteří dojeli auty. Po chvíli domlouvání, focení, občerstvení (díky Jirko) jsme se rozdělili do posádek podle mého nejlepšího odhadu a začali splouvat k prvnímu jezu který bylo třeba přenést. Jedna posádka s raftem myslela že to vezme bokem, což se jí nepodařilo a musela se vrátit. :-D Cestou jsme dojeli Petra s Vivi, kteří nafukovačku spustili trochu níže. Slunce pálilo jak zjednané a my pomalu začínali červenat. Vody moc nebylo, tak občas došlo i na koníčkování ( viď háčku :-D ). Pomalu jsme sjeli do Srbska, kde nás v první hospodě nechtěli - a to nás bylo jen 31 :-D Přesunuli jsme se tedy do vedlejší restaurace, kde podlehli a usadili nás. Vaří slušně a tak to dopadlo dobře. Protože člen SA není nikde sám, narazili jsme tam na cyklistickou sekci, Gabču a Marka. To nás ještě přijel do Berouna zkontrolovat Michal. Po nakrmení bylo zjištěno že jedna posádka chybí, kluci mysleli že jsme jim odjeli a dali si závod v pádlování do Zadní Třebáně.... My pokračovali pomalu za nimi a zjistili že jezy jsou sjízdné jen pro lehčí váhy, protože přes ně skoro voda netekla. Průběžně se oslavoval Petr a Pavel a bylo veselo. Mazali jsme se zevnitř i zvenku a vše dobře dopadlo. Děkuji všem za účast a dobrou partu lidí kde bylo i veselo. Odevzdali jsme plavidla a kdo mohl, poseděl ještě v kempu na osvěžení. Děkuji Berance za spoluplavbu a občasné tažení s lodí. Doufám že byli všichni spokojeni a můžete přijít na Václava na Tři jezy. Těším se na příště, Karel. 3.7.2019

Příjemně prožitý večer Sešla se nás většina na konečné tramvaje, odkud jsme zamířili na místo konání. Jelikož jsou tam dva vchody do budovy, samozřejmě jsem zamířil do toho špatného. Vstoupili jsme tedy tím správným, přezuli se a vyrazili do sálu. Cestou se ještě zásobili lístky do tomboly, našli rezervovaný stůl a čekali na zahájení. Uvedla začátek moje kolegyně z práce, došli nás ještě dva účastníci a začala hrát dost dobrá skupina Jitka Band. Hráli všechno možné, tak to nuda rozhodně nebyla. Potom večer bylo losování tomboly, kde jsme měli úspěch. Vyhrál něco každý z nás a já dokonce hlavní cenu-kameru do auta. Pak se znova tančilo, tři účastníci odcházeli kolem jedné, zbytek před druhou. Bylo tam příjemné prostředí vesnické zábavy, umocněné tím, že se tam většina lidí znala osobně. Děkuji všem, kdo přišli za účast a když se to bude za rok opakovat, rád tam pozvu i ostatní. 15.2.2015

Dost jsme si to užili. Po předchozím dni jsme měli strach z počasí které hrozilo bouřkami, máme to ale asi dobré někde nahoře, protože i když občas hrozily mraky, bylo krásné počasí, při kterém jsme si po průběžném přijetí na místo užili moře hezkých písniček od různých kapel a jediná skvrnka na celém dni byla ta, že poslední spoj odjíždí před koncem koncertu, tak jsme Druhou trávu s Robertem Křesťanem slyšeli jen ze dvou třetin a Epy de myi jsme nechytili vůbec. Škoda. Jinak ten, kdo měl strach z počasí a nejel, docela prohloupil. Bude se konat koncem prázdnin několika denní festival Folková Ohře, na kterou bych docela rád jel, pokud mi to vyjde. 25.5.2014

Nechám na účastnících Před tím, než byl odjezd jsem díky Loutance zjistil že Charlie někde ztratil obojek, tedy že se nestydíš! Tak po chvilce dohadování byl upřesněn způsob předání a vyrazili jsme na dálnici k Brnu.Sjeli jsme se postupně po sedmé hodině večer na pronajatou chatu, rozdělili jsme si místa na spaní, zabydleli se v krásně krbem vytopené místnosti, převzal jsem od majitele všechny potřebné instrukce a klíče a začali jsme se různě bavit a seznamovat. Dali jsme si dovezené večeře, já jsem s Janou, která fungovala jako navigace (při mém známém orientačním nesmyslu) dojel do Brna pro Dana, který musel z Prahy vyrazit až autobusem po nás a dovezli jsme ho na chatu. Tam už mezitím také dojel Karlos, který se na poslední chvíli rozhodl, že se také zúčastní. Dopoledne po snídani jsme vyrazili na pochoďáček k propasti Macocha, kterou jsme si také po obědě prohlédli. Pak jela zpět automobilová skupina, která nemohla absolvovat přiblížení pěšky, včetně dalších dvou účastnic, které udělaly procházku jen z padesáti procent. Díky Lišce a Marcele, které mezitím hlídaly Mirkovu Lady, která se exkurze nemohla účastnit. Někteří z nás se ještě rozhodli navštívit zbořeniště středověkého hradu, který jsme ale málem nenašli, protože se fikaně skrývá kousek pod kopcem. Jana s Jitkou mezitím šly na nžší vyhlídku a pak si převzaly od Marcely a Evy Lady a pomalu se začaly vracet.My jsme se začali vracet zpět k domovu a po krátkém ,,zakufrování", což je u mne ,,překvapující", děvčata došli. Cestou zpět jsme se zastavili ve včelařské prodejně, kde bylo mnoho hezkých věcí ke koukání i ke koupení, udělali jsme paní nějakou tržbu a pochodovali zas za děvčaty zpět k chatě. Protože jsme cestou šli lesem, nasbírali jsme také hodně hub, proto jsem udělal k večeři Lečo s houbami, fazolemi v chili omáčce a vejcem a i když toho byl poctivý hrnec, poctivě jsme ho vyprázdnili. Večer byla opět volná zábava, Karlos pořádal v jednom z pokojů videodiskotéku, další z nás hráli aktivity a povídali si a bavili . Byl to pěkně ztrávený večer, během kterého již se různě kamarádi vytráceli a vytrácely do teplých postelí. Ráno jak jsem slíbil byly k snídani palačinky a vdolky s džemem, nebo jablečnými povidly a tvarohem. Přátelé, kteří nás bohužel museli v neděli opustit, si vše v chatě zbalili a připravili se na odjezd. My ostatní jsme vyrazili lesní cestou k poutnímu místu Křtiny, kam také dojeli odjíždějící účastníci, kteří si dali dohromady s námi v zámecké restauraci oběd před cestou domů. Po jejich odjezdu my co jsme zůstali jsme vyrazili cestou, necestou k arboretu, prohlédnout si sbírku stromů, která je skutečně rozsáhlá. Pak nás tam odtud vedly různé cestičky zpět na chatu. Tam byly pro ,,změnu" opět houbové orgie, neboť les nebyl bez hub, tak po očištění a nakrájení hub jsem dělal menší,,kotel" houbového guláše a než se uvařil, usmažil jsem několik houbových řízků. Trocha guláše zbyla silným jedincům ještě na snídani. Po snídani jsme začali vyklízet chatu a připravovat se na odjezd. Po tom, co si majitel vše v pořádku přebral a přislíbil, že pokud bude zájem nám chatu zas klidně pronajme, neboť s námi byl spokojen, mne moji neopatrní spolucestovatelé pověřili vedením výpravy do Rudic, dopadlo to tak, že jsme tam auty jeli po značené cyklostezce, ale auta vydržela a my také. Prohlédli jsme si tedy okolí Rudic ze všech stran i s jejich zajímavostmi. Krásné jezírko, propadající se Jedovnický potok i bývalý lom stály za podívání. Pak abych opět nemluvil o jídle,byl moc dobrý a velký oběd s dobrým poměrem cena/výkon a pak již jen jízda domů. Děkuji všem účastníkům že byli dobrá parta, která spolu dobře vycházela, také děvčatům za pomoc s ůklidem a oběma Danům, ti vědí za co, a doufám, že to nebyla naše poslední společná akce. 9.10.2013

Příjemná procházka. Většina se nás sešla na Hradčanské, odkud jsme vyrazili do Velké Dobré autobusem. Ve Velké Dobré se k nám přidali ještě Aleš s Monikou a Osadník.  Protože s námi šel naštěstí Radek, trasu jsme našli celkem bez problémů. Došli jsme do Braškova, kde se od nás oddělila jedna členka ze zdravotních důvodů, škoda. Na místě jsme se rozhodli že neplánovaně vyrazíme na oběd do Žiliny, protože v Braškově nevařili. Došli jsme na místo, kde je celkem hezká restaurace, při čem jsme zjistili, že obsluhují přednostně uvnitř, což jsme my čtyři, co jsme tam seděli kvitovali s povděkem. Než se zbytek party sedící venku dočkal polévky, my už byli po jídle. Nakonec se dočkali i ostatní i když z chudáka Pepy tam chtěli udělat vegetariána. Ohledně zdržení v této restauraci byly zavrženy Lány a vyrazili jsme rovnou do Tuchlovic (ovšem menším obloukem), cestou se nám ztratila Viki a dohnala nás až u zmrzlinárny. Tam jsme si vystáli frontu (někdo postupně i dvě) a dali si zmrzky. Jsou dobré, jen nekřesťansky drahé ( 20 kč kopeček), no obětovali jsme ty peníze, pochutnali si a dohnal nás i Ivan, který šel od Lán a přišla na zmrzku i Marcelka, která nám přijela naproti autobusem na místo. Přesunuli jsme se na zastávku autobusu a vyrazili k domovům, všem děkuji za dobrou partu, Radkovi a pak i Alešovi za navigování. Doufám že se s vámi se všemi zase brzy někde uvidím. Karel 26.7.2015

Trochu chladno, jinak prima. Sešli jsme se v celkem hojném počtu, včetně dorostu SA na Hájích na zastávce autobusu. Byl trochu problém, protože metro mělo výluku, tak se stalo že to jeden účastník vzdal. Dojeli jsme na místo, napřed se podívali na rozhlednu, kde trochu foukalo a pak po konzultacích s domorodci vyrazili k vypuštěnému rybníku. Lidí tam pro rybu bylo jak před vánoci, výběr nebyl ale nic moc. Míša si nakonec koupila ryby jako jediná a to jen jednoporcové cejny. Ve stáncích měli dobře upravené výrobky z ryb a nejen z nich. Dali jsme si tedy polévku, kapra po mlynářsku a uzeného, pak také guláš ze zvěřiny. Po sledování výlovu jsme rybník a nakonec i vesnici obešli z druhé strany a pomalu šli na autobus. Nevěděli jsme zda se ho dočkáme, ale nakonec i se zpožděním dorazil. Nastala tedy cesta domů, po které postupně ubýval počet účastníků, jak se blížily jejich domovy. Děkuji všem za účast a těm co to vzdali-větší vytrvalost. Příště zas někde se těším. Karel 15.11.2013

Pěkné kytičky, dobrá společnost, na konci příjemné posezení. Sešli jsme se na zastávce Královský letohrádek a zjistili, že vstup je přesunut ke vchodu do hradu. Poslal jsem tedy zbývajícím přihlášeným zprávu a vyrazili jsme pěšky o zastávku dále. Ostatní samozřejmě než si přečetli zprávu, vystoupili také a jali se nás dohánět. Po strašení od Iv byla námi všemi očekávána strašná fronta. U pokladen žádná nebyla, byla jen pětiminutová na čekání u vstupu. Prohlédli jsme si krásné historické vázy, v další části skleníku záplavu krásných jarních květin a různých dekorací. Fotilo se jak o život, až se mi vybil foťák a přišel k dobru mobil. Opět tu chyběli pánové, jen několik dalších členů SA, šlo solo v jiný čas a ti frontu chytili. My šli dovnitř po jedenácté, proto asi bylo volněji. Pánové, fotit bylo opravdu co! Po vjití ze skleníku jsem ,, demokraticky" rozhodl, že se jde na oběd, proti čemu nikdo neprotestoval, prošli do Nerudovky a odtud zahnuli k Magistru Kelly, kde jsme si dali dobrý obídek za na tuto část Prahy velmi přijatelnou cenu. Děkuji děvčatům že i když nebylo na opalování stejně přišly a prohlídku i posezení si krásně užili. Rozcházeli jsme se u Malostranského náměstí do různých tramvají. Příště zas někde na viděnou. 24.3.2014

Pěkný a zajímavý zážitek. Vyrazili jsme  sobotu dopoledne z Prahy, která byla pěkně zamlžena, cestou jsme si dali v restauraci oběd a vyrazili na parkoviště do Strážného, kde na nás čekala doprava zařízená chatou. Samozřejmê jsme nevěděli že parkoviště tam jsou dvě a my čekali na tom druhém. Vše se ale vyřešilo a my na správném parkovišti nastoupili zatím do auta, vyjeli kus nahoru až na místo, kde začínala souvislá sněhová pokrývka. Tam následoval přestup do saní za sněžným skůtrem a docela adrenalinová jízda na chatu. Řidič to s námi pěkně práskal a lítali jsme na korbě jak prádlo ve větru. Škoda, že jsem si nevytáhl foťák, bylo by to pěkné video. U chaty byly vidět postavené dva stany, které na nás čekaly. Dali jsme o sobě vědět, dostali horké nápoje a vybavení do stanu a protože byl špatný popis akce, jsme prošvihli saunu, která se roztápí jen večer, což nám nebylo řečeno. Vyšli jsme ven, udělali si malou procházku s focením ( a že bylo co fotit ), dali si večeři, chvíli se poflakovali v chatě u kulečníku a kolem desáté jsme s věcmi zalezli do stanů. Kdo si myslí, že nám byla přes noc zima, tak to opravdu ne. Bylo nám krásně teplo, že jsme vylézali až kolem osmé. Jen z focení krajiny po ránu nebylo nic, protože proti večeru byla mlha jako mléko. Dali jsme tedy snídani, vyrovnali co bylo potřeba a vyrazili po vlastní ose dolů na parkoviště k autu. Cestou se mlha trochu roztrhala, udělali jsme ještě pár fotek a dorazili strmým svahem dolů k autu-(ještě že nás tudy nevezl nahoru, to by byl teprv adrenalín). Výlet se nám líbil a aspoň jsme viděli trochu sněhu. 22.1.2014