| Bylo to peklo a to hnedka 3x :-)
Přestože jsme jeli v neděli ráno, byl dost plný vlak a sotva jsme našli poslední místečka k sezení! Čekal jsem, že díky pondělnímu svátku budou všichni pryč na 3 dny a ono ne. Cestou jsme též nabrali 10 minut zpoždění.
Ale buďme rádi, že to bylo jenom 10 minut. Ve vagoně svítilo na display, že přístí stanice je Smíchovské nádraží. No jo, jenže my jsme jeli rychlíkem a na této stanici jsme stavět neměli (podle jízdního řádu)! No a taky jsme tam nezastavili. Což bylo způsobeno tím, že jsme přes Smícháč ani nejeli, tudíž tam ani zastavit nešlo. Vzali jsme to odklonem přes Kačerov a pak dolů přes most Inteligence. No jo, ale na display stále blikalo, že příští stanice je Smíchovské nádraží a my už byli před Berounem. Teoreticky to tedy mohl vzít oklikou přes Loděnice a Rudnou zpět do Prahy. :-)
Ale nic takového se nekonalo a v Berouně již usoudili, že na Smícháč fakt nepojedem a už to blikalo správně jak má.
Výstup na Ždár dal docela zabrat, ale výhled stál za to. Cestou dolů jsme prožili první peklo. Mravenčí peklo. Tolik mravenců jsem ještě nikdy neviděl pohromadě. Napočítali jsme dobrých 20 mravenišť a nejspíš jich tam bylo ještě víc. A mravenci lezli všude po zemi. I po cestě, kde jsme šli byla snad 500 metrů mravenčí stěna. Tady by snad ani slavný Pavouk nedokázal přenocovat :-)
Další peklo jsme zažili poblíž rozhledny Kotel (což je mimochodem to třetí peklo). A sice peklo pylové. Z místního smrkového lesa se snášela žlutá pylová mlha. To jsem taky ještě nikdy neviděl. Všechno jsme měli pokryté žlutým pylem, který šel dost blbě vyklepat.
Aspoň, že výhled z rozhledny Kotel byl ok. Takže zde je peklo zmíněno jen tak, protože kotel se v pekle přece nachází ne? :-)
Cca ve 14:30 jsme dorazili do muzea v Rokycanech a sledovali jsme Květnové oslavy v Rokycanech - 72. výročí osvobození. Byl čas také na prohlídku muzea a také nás tu zastihla cca 10 minutová deštová přeháňka, která byla trošku silnějšího charakteru. No ale nejsme z cukru ne?
Hezká byla očekávaná vojenská ukázka z demarkační linie a příjemným překvapením bylo použití letadla, které létalo fakt nízko. Když k tomu přidám skvělý komentář, který celou akci popisoval a na závěr jízdní ukázky bojové techniky, lze konstatovat, že se to povedlo.
Po 17 hodině jsme vyrazili směrem do centra. Protože jsme věděli, že vlak nestíháme, šli jsme pomalu a přemýšleli, jak naložíme s 1 hodinou času. Nicméně, když jsme procházeli skrz nádraží, zjistili jsme, že nám vlak neujel, neboť měl 25 minut zpoždění! Takže jsme akorát vylezli na nástupiště a vlak za chvilku přijel :D
Díky všem za účast.
Tomáš
8.5.2017 |