| Slíbené bláto bylo, déšť se naopak nedostavil. Všichni přežili.
Na nádraží se sešlo 14 účastníků počítaje v to psa. Po absolvování mého obvyklého traumatu - nakupování lístků - jsme se odebrali k vlaku. Apropo, jízdenky - tentokrát je bilance: 13 lidí, jeden pes, někteří si obstarali jízdné samostaně, musel jsem koupit čtyři jízdenky. Tohle prostě nedávám. Jednou napíšu knihu o nákupu jízdenek, pravděpodobně ji vytvořím v blázinci, kam se díky systému drážního ceníku stejně dostanu. No nic.
V Zadní Třebani se přestup povedl, ve Všeradicích jsme úspěšně vystoupili. Pak se jde po silnici a pak do kopce. A do kopce. A do kopce. Stožec je totiž nahoře. Cestou některé účastnice řešili exotické potraviny, jemné rozdíly a kulinářské speciality všelijaké. To mi připomělo, že cestou není plánována zastávka v hospodě. Na Stožci jsme čekali, až všichni dojdou a přitom došlo k neorganizovanému, tj. spontánímu svačení. Radší jsme vydal pokyn k pokračování.
Pokud neznáte hřebenovku od Stožce směrem ke křižovatce Na soudném, zajděte si tam někdy. Kameny a stromy jsou tam porostlé mechem a vůbec to celé vypadá tajemně a zadumaně. Cestou se probírala důležitá a aktuální témata, zejména ohledně výchovy dětí. Účastníky debaty jsem pozorováním rozdělil do třech skupin: první skupinu tvořili ti, kteří vědí, jak děti vychovávat. Druhou skupinu ti, kteří děti aktuálně vychovávají, a třetí skupina, které to bylo fuk, protože už děti bydlí jinde. Uvedené téma pak prorůstalo integrálně i zbytkem cesty. Pochopitelně jsme se vzájemně ujistili, že naše výchovné metody budoucí/přítomné/minulé (to podle skupiny) jsou ty nejlepší. Což je v pořádku.
Mezitím jsme ovšem nezanedbávali chůzi, oddělili se od červené hřebenovky a pokračovali na Pišťák. Tam jsem se učastníkům přiznal, že to je důvod, přoč jdu celou cestu a začali jsme hledat hradiště. Našli jsme cosi, co vypadalo jako možná zbytky možná hrádku a tak jsem spokojen zavelel k návratu. Ještěrka příznivý okamžik podpořila svým oblíbeným dámským likérem, tudíž se nám šlo radostně.
Babku, další význačné místo na cestě, jsme navštívili, vylezli na vrchol a při té příležitosti vyslechli zážitky o seskocích padákem a seskocích padákem se slevou.
Pak už jsme šli do Řevnic na vlak. Zkusil jsem cestou zpět zabloudit, ale účastníci mých akcí vědí, že mají být ve střehu, a neodvratně mne zase odbloudili. Co se dá dělat. V Řevnicích u nádraží jsem dal na výběr hospodu či rovnou odjezd vlakem. Z řeči těla a výrazů obličeje jsem nepoznal, co kdo chce. Chápu, že v nejméně několika (všech?) případech to byl projev na téma "říká ne, ne, ale myslí ano", nicméně v bibli stojí "tvá řeč budiž ano, ano a ne, ne" pročež jsem zlovolně rozhodl o odchodu na nádraží. Nikdo mne nezbil.
To je pozitivní závěr výletu, ne?
Všem účastnicím, účastníkům a pejskovi děkuji za účast, bylo to fajn.
6.1.2018 |
|
Komentáře
| Datum |
Autor |
Text |
| 2018-01-07 12:54 |
marky7 |
:-DDDD tak to jsem se při čtení pobavila.... Ještě bych doplnila bod daní možnosti zajít u nádraží v Řevnicích do restaurace... K rozhodnutí zajít či nezajít (myšleno do restaurace, ne zemřít..;-)byly dány organizátorem k rozhodnutí bratru cca 3vteřiny. Přičemž celé 3 vteřiny byly organizátorem vysílány silné signály tělem a mimikou: "A zkuste si tam chtít jít bando!" Kdo se nerozhodl včas, tedy do 3 vteřin, ať už ze strachu z diktátora nebo z nedostatku času se nadechnout k odpovědi, měl smůlu.... Mnozí z výpravy v půlce nádechu na odpovědˇ: "Ano, chci zajít do restaurace" oněměli a zbytek cesty se vzpamatovávali z nespravedlnosti, že jim nebyl dán dostatek času se vyjádřit a vyrovnávali se s traumatem nemoci zajít do restaurace.... Holt prokaučovali své 3 vteřiny...;-)Aneb jak praví klasik: "Kdo chvíli močí vedle, už močí opodál." :-DD HOWG |
| 2018-01-07 10:50 |
Lenour |
Ahoj Ivane, moc dekuji za super vylet a vsem za atmosku! Doufam ze zas brzy navi na nejake akci. Pavouku vubec nevim koho mas na mysli ;-) |
| 2018-01-06 23:48 |
Pavouk |
Že neuhodnu, kdo nadhodil to nosné téma :-) (Ta, jejíž hovor ani hluboké listí nepřehluší:-D ) |
| 2018-01-06 22:31 |
Jesterka |
Super výlet a veselá společnost, doufám, že mě Ivane časem naučíš, jak na akce zajistit takovéhle počasí :-). |
| 2018-01-06 20:37 |
Pavel2014 |
Děkuji za parádní výlet a skvělé počasí. :-DFaktiš betélné zápis, ke kterému si dovolím si dodat, že chůze v hlubokém listí šoupajíce nohama (nejraději dělají děti, obzvláště když se jim to zakazuje :-D ) přehluší nejen šumění lesa, ale i povídání což se na sklonku dne může hodit. ;-) :-D |
| 2018-01-06 19:54 |
honzina |
Ivane, děkuju, bylo to splněné přání. :) |
| 2018-01-06 19:33 |
Romulus |
Díky za super výlet a bezchybnou organizaci dnešního počasí! |
| 2018-01-06 18:35 |
honza2015 |
Bylo to super, díky, Ivane! Jen Tě pozezírám, že jsi ten zápis měl napsaný už před výletem, protože jinak nechápu, jak jsi ho tak rychle stačil napsat. V takovém případě jsi úspěšně předvěděl, co se na výletě přihodí, což sice nechápu, jak děláš, ale každopádně jsi v tom hodně dobrý :D |
|