| Překvapivě zajímavá Koukolova hora a místama dosti silný vítr, že jsme se aj museli podpírat :-)
Mno a výlet málem nebyl. A nebo byl, ale úplně jiný. Protože organizátor málem nastoupil do jiného rychlíku. Naštěstí ostatní členové, si toho všimli a tak jsme nakonec nastoupili do toho správného. (Stejně tamten byl moc plnej...)
Celkem 5 osob z řad SA a k tomu 2 mimo SA tak vytvořili menší výletovou skupinku. Jeli jsme vlakem pouze 3 stanice a poté jsme vystoupili ve Zdicích a vydali se na cestu. Zanedlouho nás cesta vyvedla z města a ponořili jsme se do lesa. Náš první cíl byla Koukolova hora (471 m.).
Ta nás příjemně překvapila, neboť její vrcholek se nacházel na skalnatém vrcholku a pod ním byly jeskyně a zajímavé skalní útvary. Výhled sice nebyl dokonalý, neboť to již kolem zarůstalo dřevinama, ale v podstatě jsme to viděli při výstupu nahoru.
Poté jsme se přesunuli dosti strmým kopečkem k Aksamitově bráně a po nezbytném vyfocení i k Jelínkovu mostu (který někteří minuli, a tak se k němu museli vrátit).
Několikrát během dne jsme pozorovali místní lomy, které zkrátka nešlo přehlédnout. a výhled na ně byl i přímo ze stanoviště u Koněpruských jeskyní, kam jsme dorazili kolem 13 hodiny. V tuto dobu také sílil vítr a při cestě lesem, bylo slyšet praskání větví. Do korun stromů bylo lepší se nedívat, neb jsem z toho skoro měl závratě, jak se to všechno hýbalo :-)
Na vyhlídce na Zlatém Koni byl vítr tak silný, že jsme se aj museli navzájem podpírat (asi jako vítr v horách na Pradědu, Ještědu apod). V tuto dobu jsme zahlédli i na několik sekund sluníčko! Jinak nutno podotknout, že navzdory děštivým předpovědím, na mém výletu prakticky nepršelo, takže se potvrdila moje statistika a optimizmus :-) Je sice pravda, že byli chvíle, kdy trochu mžilo, ale to bylo tak slabé, že se to deštěm nazývati nedá.
Prošli jsme si naučnou stezku kolem jeskyní a bylo to moc hezké. Viděli jsme několik lomů, jeskyní a dalších zajímavostí. Moc jiných turistů jsme v této jindy asi exponované oblasti nepotkali, takže jsme si to mohli v klidu vychutnat.
Kolem 16 hodiny jsme dorazili do Srbska, kde jsme zašli do místní restaurace a poté následovala cesta vlakem do Prahy.
Díky všem za účast a těším se zas někdy příště.
Tomáš Karkoška
17.3.2014 |