| Počasí nám přálo, cesta proběhla.
Na nádraží se nás ráno sešlo přiměřeně, tj. všichni, včetně psa a kromě účastnice jedoucí z hlaváku. Pak ale náš počet začal prudce narůstat dalšími kamarády, známými, méně známými a zcela cizími. Jejich dotazy typu "Máš přilbu? A co holinky?" mne poněkud vyděsily, protože i když mé výlety bývají občas adrenalínové (jen malinko, občas se neplánovaně brodí, občas nutno zachraňovat z nejedoucích vlaků uprostřed polí, nic vážného), tak takovýto přístup bych nečekal. Pak se ale vše uspokojivě vysvětlilo, neb skupiny byly dvě, druhá do srbských jeskyní. Což je v pořádku.
Lístky jsem koupil poměrně hladce, včetně jednoho psího, mé obvyklé trauma (viz starší zápisy) se nekonalo a tudíž na mne přišlo sebevědomí. Chyba, nemělo, ale o tom později.
Vlak měl jen 25 minutové zpoždění. Naštěstí jsem předem lstivě koupil sušenky (zdravé nějaké takové bio cererální), tak jsem počínající vzpouru mohl zažehnat rozdáním stravy.
Do Dobřichovic jsme řádně dorazili, na trasu nastoupili, všechny atrakce počínaje výstavou soch absolvovali. Jo, pochopitelně, průběžná vzpoura na téma zastávky, svačiny, odpočinek a jiné takové různé, to už patří ke koloritu a nechává mne relativně chladným. Svůj rudnoucí obličej, bubliny z uší a pod. do toho nepočítám.
Vyhlídky byly, počasí příjemné (vítr, chladno, ááách ....).
Za Karlíkem se odpojila jedna účastnice, ostatní pokračovali. Na výhledu nad Mořinkou jsem dal přestávku, odpočinek a kochání. Že udělám něco takového učastníky šokovalo; kdo mne znají vědí, že povětšinou ignoruji svačinové, obědové a jiné podobně zbytečné přestávky. Netušili, že jsme dorazili na jedno z mých oblíbených meditačních míst, ale to prozrazuji až teď :)
Oproti plánu jsem následně cestu lehce změnil, nemusí se jít pořád po značce. Do Třebaně jsme přesto úspěšně dorazili. Některé účastnice neodolaly míjené hospodě, a tak jsme ve sníženém počtu dorazili na nádraží, chvilku před příjezdem vlaku. Tady mi bylo sraženo sebevědomí ohledně nákupu jízdenek, protože jsem si jaksi vnitřně nepřipustil, že nás na nádraží dorazilo jen cca 57% původního stavu a koupil jsem jízdenky pro plný počet. Opakuji se, jako v každém zápisu, ale jestli mne v životě něco definitivně zničí, tak je to pokus o sesouhlasení potřeb účastníků zájezdu a požadavků ČD. Naštěstí hodná, vlídná paní pokladní mé chyby napravila a částku refundovala.
Cesta zpět proběhla hladce, vlak měl zanedbatelné, 10 minutové zpoždění, hurá.
Všem účastníkům děkuji, pejska, který ušel přes 21 km obdivuji, a doufám, že se na další akci uvidíme.
25.8.2018 |