| "Kdyby nové tunely v Praze stavěli tak rychle jako starou čistírnu, tak ta Blanka bude dnes až do Brna", cituji jednoho z účastníků.
Bylo to příjemné společné odpoledne a kulturní večer.
Před čistírnou jsme se sešli všichni akorát na čas, abychom koupili vstupenky, Jirka bezpečně uschoval kolo, a v 17:30 vyrazili v malé skupince na prohlídku. Postupně jsme procházeli jednotlivé části čistírny, shlédli propagačněnaučný prvorepublikový filmeček, okoukli kanály, kterými se prodíral slavný Jean Valjean, omrkli česla, čerpadla, stroje, transmise, spoustu a spoustu trubek, kohoutů, tunelů. Trochu jsme se zapotili v kotelně, kde vyráběli páru, pro úžasný parní stroj, který to celé léta uváděl do chodu. A pro nás zvědavé návštěvníky na chvilku i zapnuli. Dozvěděli jsme se hodně o historii čistírny i ekonomice, tj. čistírna recyklovala a dál prodávala naplavený písek, dřevo i kaly a tím se samofinancovala. Potom jsme přešli z hlavní budovy do útrob usazovacích nádrží, kterými se proplouvá na raftech, tak jsme taky pluli. A na závěr jsme se poměřili s jednou kanalizační šachtou a za veselého halekání, pokřikování i operního zpěvu, vše za účelem vyloudění ozvěny, jsme čistírnu opustili.
A protože byla možnost jištěného výstupu na větrací komín čistírny, Monča neodolala a po několikaminutovém odvážném výstupu, jak z filmu Postřižiny, byla odměněna úžasným výhledem na okolí a pořádnou dávkou endorfinů.
Akce byla úspěšně zhodnocena a zakončena v blízké vyhlášené hospodě Na slamníku, kde jsme obsadili nekuřácký sálek tak sveřepě, že se nám podařili ze sálu vyhnat i pana majitele s cigaretou.
PS: děkuji Valerii a Kubi za fotodokumentaci a těším se na fotky
14.9.2013 |