| Mimořádná událost v tramvaji 🥳
Zdravím, tak konečně mám čas na první sepsání zážitků z akce tady na SA. Snad se moc nerozepíšu, jinak se těžko zastavím a to není dobré😇
Začnu svými pocity při zatažení do vozovny. Jak bývá u mě zvykem, poslední půlkolo frčím do vozovny a už se mi v tu dobu honí různé myšlenky. Jedna z myšlenek byla, že už za pár minut si to budu štrádovat domů a budu čekat, jestli si Míša vzpomene, že mám narozeniny a popřeje mi. Věděl jsem, že má teď před víkendem moc práce a že v jejím zápalu není těžké něco zapomenout. Všichni se ptají, co chci k narozeninám, má odpověď je vždy stejná: "Že nic, že to neslavím, že stačí, když mi popřejete a ve zdraví se sejdeme." Takže jsem byl trošku smutný, že jsem od Míši nic neměl ve zprávě. A tak tu najednou vjíždím do zastávky Bulovka, kde je na tuto dobu dost lidí. Ale těch jsem se nevšímal, páč u označíku zastávky byl slepec. Tak už jsem čekal u mě v kabině hlášení, že je nástup nevidomého a jak bývá zvykem min 3x hlášení pro slepce (někdy slepci mačkají povelový vysílač o 106), že je to linka 24 směr Vozovna Kobylisy. Ale překvapivě u mě v kabině žádné hlášení. Tak jsem si říkal, že jede asi do Kobylis, páč z této zastávky tam jedou všechny tramvaje a nepotřebuje vědět, co je to za linku. Slepec v klidu nastoupil do tramvaje a já ani nemusel otevřít své dveře a nahlásit mu osobně, co je to za linku a kam jede, páč se může stát, že mu povelový hlasový majáček nefunguje. Zavřel jsem a pokračoval dále na další zastávku, kde mám kontrolní bod a byl jsem tam rychleji a jelikož jsem už zatahoval, tak jsem si nějaké věci hodil do báglu. Tudíž jsem se ani nepodíval na obrazovky, co se děje či neděje ve voze. Na čas jsem pak pokračoval na zastávku Okrouhlická, kde najedou mi někdo šíleně buší do dveří a já si v duchu říkám: „Ježíš, kdo v tuhle dobu něco ode mě chce?“ A ejhle slepec, že prý potřebuje uvolnit místo kvůli orientaci. V tu chvíli se mi honí hlavou, kde je místo pro slepce. Mělo by být u prvních dveří, tak se tam podívám a opravdu tam někdo sedí a vyrážím k člověku. Mezitím ale vedle něho vidím Michaelu a říkám, tak mě asi jede doprovodit do vozovny a půjdeme spolu domů. Ale měla v ruce nad hlavou reproduktor. To jsem nějak nechápal. V tu chvíli slyším zvukové upozornění. Tak si říkám, že slepec zapnul svůj povelový hlasový majáček. To brzy. Ale najednou vidím Andreu, vpravo vidím „mámu“(medvědici). Registruji v hlášení, že má někdo narozeniny. V tu chvíli se lidi zvedají a najednou vedle mě Pavouk. Šok, co se děje? Všichni zpívají a tleskají.🥳 Nádhera ❤️ Jsem úplně dojat. Pak mi konečně Míša popřála, dala pusu a dala rozkaz, ať jdu řídit. Kdyby mi v tu chvíli řekla, ať jdu tlačit tramvaj, asi bych šel. Pověděla mi to zavčasu, jinak by mi tam ukáplo pár slz. Takhle jsem utíkal do kabiny a snažil se to rozdýchat :) Na konečné jsem prošel tramvaj a zavřel okna. Všichni vystoupili a šli k lavičce na mě čekat. Já jsem tedy jel zatáhnout tramvaj, ještě jsem všem zamával. Byl nádherný pocit a opět jsem měl slzu na krajíčku. Jak někdy stačí málo a při tom to může znamenat moc. Po zatáhnutí už jsem si to štrádoval za partou. Na lavičce seděl už „Snížek s mámou“ a dort a můj vysněný medovník. Všichni mi popřáli, otevřeli jsme si šáňo, dali dort, prohodili pár slov a já zase řekl pár blbostí, páč jsem byl furt v šoku a nevěděl jsem, co říkat. Např. kdo tu akci udělal nebo že ta čokoládová 🚋 zapíchnutá do dortu má trolej jak trolejbus, což nedává smysl a že jsem si v šoku ani nemohl vzpomenout na jména:) Dokonce jsem Veverunku poznal až při ťukání šampaňského (měla paruku). Do toho jsem se moc nesmál, ale postupem času jsem to začínal být já a začínal jsem čím dál více mluvit a smát se. Bohužel slepec Ondra ani nedojel na konečnou a Andrea jela z konečné domů. I tak jim děkuji za tu chvíli a celoživotní zážitek. My ostatní jsme si šli na chvíli sednout do restaurace a oslavit to. Bylo skvělé, vás vidět a zasmát se od ♥ jako na akcích hlavně s Romčou. To je opravdu naše SA ☀️ Jinak na této akci se mi totálně zhroutila eSAčková image :)
Když jsem tady četl popisky a komentáře a co mi pak ještě Michaela říkala, že to chtěla trošku jinak. Já nesouhlasím. Pro mě to takhle bylo nejlepší. Ta tramvaj, překvapení před konečnou, konec směny a pak posezení.
Velké poděkování Michaele za zorganizování akce a i vám velké dík, že jste došli (bylo vás fakt hodně), páč nebýt vás, tak by se nic nekonalo. Ještě jednou díky za přenádherný dárek a snad se opět někde co nejdříve shledáme na nějaké akci
PS: vždy, když si na to vzpomenu a i teď při sepisování zážitků, jsem naměkko a dojat.
20.5.2022 |
|
Komentáře
| Datum |
Autor |
Text |
| 2022-05-30 22:34 |
Karolí |
Někdy příště... 😇🙏😜🍀🙋♀️ |
| 2022-05-30 19:43 |
Luboš |
HEKy - pozvánku jsi měl v soukromých akcích. Stačilo se tam jen podívat;)Lenour - mockrát díky. Bylo nejvíc překvapení 😈🚞🍺🥳🥧 |
| 2022-05-30 12:22 |
Lenour |
To muselo byt super krasne prekvapeni a super akce. Jeste dodatecne vse nej! |
| 2022-05-24 14:49 |
karkoska |
Skvělá akce. Myslím, že lidí přišlo tak akorát. 964 lidí na zastávce by asi bylo už moc :-) |
| 2022-05-24 10:37 |
Michaelaa |
Bylo to poprvé, co jsem na SA dávala soukromou akci, takže bohužel k některým pozvanym ta informace došla až pozdě. Příště už budu chytřejší. Zvala jsem asi 20 lidí a postupne přidávala, výběr byl hlavně podle účastníků z posledních Lubisovych akci, pokud jsem někoho vynechala, tak se omlouvám. |
| 2022-05-23 18:08 |
Denča K. |
Míšo, to se ti povedlo :) Luboši, skvěle sepsané :) |
| 2022-05-23 13:08 |
Evcek |
Krásně sepsané. Bylo to suprový! |
| 2022-05-23 11:08 |
HEK. |
Vůbec jsem netušil, ale stejně jsem byl na Moravě (ve Znojmě za děckama a vnoučatama) :( Tak snad na nějaké příští akci :) :) :) |
| 2022-05-20 20:03 |
Pavouk |
Krásmě napsané. Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit tvého celoživotního zážitku :-) |
| 2022-05-18 13:29 |
Karolí |
Luboši, jsi 😉 |
| 2022-05-18 10:40 |
Luboš |
Díky, jsem člověk mnoha tváří :D |
| 2022-05-18 06:44 |
Karolí |
Nádherně napsané :) netušila jsem Luboši, že dokážeš být takový. Jojo image klame a jak jsem četla ty řádky, tak jsem taky namekko :D |
|