| Cíle v Mnichovicích bylo dosaženo bez ztráty jediného člena výpravy
Naši výpravu do krásného přírodního prostředí mezi Říčany a Mnichovicemi jsme zahájili na pražském hlavním nádraží v 8:45 hod. Po krátké prezentaci, během které se upřesnil počet účastníků (Xava a Jirka T se omluvili, výpravu naopak doplnila Raduška s kamarádkou), jsme zakoupili jízdenky a jelo se. Výletu se účastnilo 11 natěšených turistů:o)
Již ve vlaku se zdálo, že se sešla dobrá parta. Komunikace plynula v živém rytmu, doplněným Romčiným hurónským smíchem, který nás dostával do kolen!:o) Role poskytovatele občerstvení se ochotně ujal Jára, který nám servíroval jahůdky z vlastní zahrádky:o)
Říčany nás přivítaly zataženou oblohou a teplotou kolem 20 stupňů. Dobrou náladu a odhodlání poprat se s těmi 15 km nám to však nevzalo.
Po prvním klopýtnutí, které se týkalo chybně zvoleného směru chůze ihned po opuštění nádraží v Říčanech, jsme otočili o 180 stupňů a správný směr jsme, až na občasné výjimky, udrželi až do cíle.
Z nádraží jsme vyrazili po zelené stezce směrem k památné lípě, kterou jsme bohužel minuli bez povšimnutí a pokračovali přes nám. Československé armády k přírodnímu koupališti Jureček. Lákadlům tohoto koupaliště neodolal Dandee, který si v něm zaplaval. Svou zkušenost Dandee následně transformoval do konstatování, že voda má kolem 15 stupňů, a že dalším členům výpravy tuto koupel nedoporučuje.
Po tomto krátkém intermezzu jsme se vydali krásným údolím řeky Rokytky, kterým vedla Naučná stezka Říčansko. Z této stezky jsme se za pomocí modré turistické trasy dostali na Naučnou stezku Klokočná, která nás přivedla až do stejnojmenné obce.
Cestou jsme ochutnali lesní plody a zastavili se u lesního rybníčku nedaleko rozcestí V Jedlici. Bylo to nádherné malebné místo, kde jsme na chvíli spočinuli a občerstvili se.
Do Klokočné jsme dorazili okolo poledne. Nabízela se tedy možnost poobědvat. Hlad jsme zahnali v místní hospůdce (Hostinec Na Klokočné), kde jsme navíc našli útočiště před deštěm. Čas jsme si krátili slovními hrami v režiji naší nezkrotné souputnice Romany. Okolo půl páté déšť ustal a mohli jsme naše dočasné útočiště opustit.
Po turisticko-naučné stezce Krásné vyhlídky jsme se vydali na poslední část našeho výletu směrem k vlakovému nádraží v Mnichovicích. Cestou jsme minuli Zittův mlýn s hrníčky na plotě. Na nádraží jsme dorazili kolem páté. Vlak odjížděl přibližně za 10 min.
Do Prahy jsme přijeli kolem šesté hodiny, byli jsme unavení, špinaví, ale šťastní!:o)
Za organizátory děkuji všem účastníkům za bezvadnou atmosféru!:o) Byla to čuryna!:o)
30.6.2014 |
|
Komentáře
| Datum |
Autor |
Text |
| 2014-07-02 06:37 |
Denča K. |
Čuryna :). Pěkný a podrobný zápis. Díky všem za prima den :) |
| 2014-07-01 09:51 |
karkoska |
Taktéž gratuluji k prvnímu zápisu Prokymu a děkuji výletníkům a organizátorům za fajn den. :-) |
| 2014-07-01 09:13 |
Mája76 |
S polocajatama? Hezký přebrept Květi :-) zápis pěkně výstižný, jen bych dodala, že v hospůdce jsme hráli upravenou verzi Aktivit a špinaví jsme zase tak nebyli |
| 2014-06-30 20:21 |
Donna |
Ráda bych poděkovala všem spoluúčastníkům výletu (také Jahodníkovi Járovi, který nás opět potěšil svými jahůdkami a čokoládovými koulemi a Dandeemu za bomboniéru) a především spoluorganizátorům výletu. Kooperace více spoluorganizátorů se ukázala býti praktickou a chystám se ji aplikovat opakovaně. Víte co, je to jako s polocajatama, jeden zná cestu tam, druhý zpět, třetí umí číst, čtvrtý psát, pátý ví v kolik jede vlak a šestý vás baví (ať žije naše Phuguri!).Prokymu děkuju za jeho první zápis, napsal ho přesně a výstižně. Aspoň se teď dozvím, kde všude jsem to vlasně byla :-D |
|