| Parádní výhledy za tu námahu stály. Zdolali jsme přes 1000 výškových metrů nahoru i dolů.
Celkem se nás sešlo 10 lidí. Tento počet však nebyl konstantní po celý den. Nicméně pro potřeby statistiky je tento údaj správný a reprezentativní.
Zpočátku to vypadalo, že vůbec z místa startu z Hlinné ani nevyrazíme. Některé účastnice, zejména Leňour, totiž řešili dilema co si vzít s sebou a co ne. No ale podařilo se a cca po 30 minutách jsme konečně vyrazili na první kopec - Lysá hora, která je součástí chráněné oblasti Holý vrch u Hlinné. Odtud se nám otevřely první hezké výhledy do okolí. Místní chráněnou rostlinu Koniklec jsem neviděl. Avšak viděli jsme ostatní kopce, které byli v plánu pro dnešní den, včetně rozhledny Varhošť.
Následovalo Hradiště, kde jsme měli větší relax pauzu na jídlo a na kochání se krajinou. Při sestupu z Hradiště došlo k zakopnutí, upadnutí a drobnému zranění na ruce jedné účastnice. Ta však byla připravena a zatímco dav přihlížel a radil, poraněná se sama ošetřila. Trošku u toho asistovala i jedna veterinářka ve výpravě. Velmi nám tu scházeli zdravotnice KK a Surika, které byli vyškolené a připravené na podobné případy, ale bohužel tohoto výletu se zúčastnili.
Cesta ke Kamýku, kam oficiálně nevedla cesta, začala tím, že jsme překonali elektrický plot a to hned 2x. Cestu na vrchol jsme našli a dostali se tam. I když tento vrchol z vedlejšího hradiště působil nevýrazně (Kamýk je o 100 metrů nižší), byl z něj také hezký výhled a vůbec, byl to vcelku zajímavý kopeček. Nicméně ne moc pohodlný pro chůzi, kvůli kamenitému vrcholku. I zde došlo jídelní pauze. Ostatně ta bylo prakticky na každém vrcholu dneska.
Poté jsme procházeli kolem našich aut, čehož někteří využili a doplnili své zásoby vody a jídla a jiným spekulativním nákladem.
Pak přišel na řadu Plešivec. Zde si nešlo nevšimnout lesních mravenců.Stačilo se na chvilku zastavit a už po vás lezli, zkoušeli vaší trpělivost a testovali co vydržíte. Ano, byli to útoční mravenci a ano kousali do lidí, tedy do nás. Výstup na Plešivec byl zajímavý, neboť se šlo přes suťové pole, kde se údajně dlouho drží sníh, ale já jsem ho nikde neviděl. Rozhodně milé překvapení tohoto terénu v této lokalitě. Určitě doporučuji navštívit.
Následoval sestup až na nejnižší bod n.m. našeho dnešního výletu, abychom se vzápětí začali drápat na nejvyšší bod dnešního výletu a sice na rozhlednu Varhošť. Cestou zde byla ještě odbočka na Krkavčí skálu, která rozhodně stála za tu námahu a odkud byl super výhled a kde jsme taktéž načerpali sílu ke zbytku výstupu.
Varhošť byl zdolán a výhledy z rozhledny také fámozní. Parádní tečka dnešního výletu. Po nezbytném občerstvení jsme dorazili k autům výlet pomalu končil. Ještě se v místní i vzdálenější hospodě jedlo - pilo - hodovalo, ale o tom se již netřeba dokumentárně zmiňovat, protože to nebylo v plánu akce...
Zdolali jsme dnes přes 1000 výškových metrů oběma směry a bylo to tedy náročnější než obvykle. Nikdo to však nevzdal a žádné ztráty nevznikly. Díky dobrému počasí jsme si taktéž užili zasloužené výhledy do okolí. Gratuluji všem za podaný výkon a těším se zase na příště.
Tomáš Karkoška
11.6.2017 |