| Kulturně procházkově společenská akce.
Byla docela zima. Ještě, že na rohu Loretánského náměstí prodávali svařák. Prohlédli jsme si Loretu. V klenotnici byla tlačenice a ta mě vyhnala, jinak jsem se nemohla vynadívat.
Klenotnice a loretánský poklad
Roku 1702 byla v přízemí Lorety vybudována nová klenotnice, lépe zabezpečená proti ohni a krádeži. Do ní byl uložen vzácný loretánský poklad, jehož základ tvoří předměty, které Loretě věnovala hraběnka Lobkovicová. Jedná se o sbírku monstrancí, kalichů a drobnějších votivních darů, které pocházejí převážně ze 17. a 18. století. Nejznámějším předmětem loretánského pokladu je tzv. diamantová monstrance, též nazývaná Pražské slunce. Monstrance je vytvořena z ryzího zlata a stříbra a zdobí ji 6 a půl tisíce diamantů, které dostala hraběnka Ludmila Kolowratová od svého třetího manžela ve svatební den!
Šup pro svařák na roh Loretánského náměstí, poslechnout si zvonkohru a na Nový Svět. Uvažovali jsme, že zajdeme na věž chrámu sv. Víta, ale viditelnost nebyla nejlepší, nechali jsme si tedy tento nápad na někdy příště (kdo by chtěl zorganizvat, můžete). Chvilku jsem postála a s davem pozorovala divadlo které se hrálo na schodech chrámu. Marie, Josef, Jezulátko, tři králové a tak... Nevím, kdo byl ten chlupatej, co tezl po chrámových pilířch. Měl holá ramena a ruce a musela mu být zima.
Procházka pokračovala Velkou strahovskou zahradou do podzemí Petřínské rozhledny. K našemu překvapení jsme v ní našli muzeum Igráčka ve kterém jsme setrvali, pohráli si a dohadovali se, kdo kterého měl. Honza jich měl pět? Zkrátka nejvíc a to není fér! Na petřínském svahu jsem neodmyslitelně zkontrolovala Máchu, toho p...... a už jsme mířili do kavárny hrát stolní hry. Někdo se odpojil, někdo se připojil a hráli jsme až do večera.
2.2.2013 |