| Po dlouhé době jsem zase vyhlásil vandr na mé oblíbené Kokořínsko. Jsem rád, že se nás sešlo celkem dost a akce se vydařila i díky pěknému počasí.
V pátek podvečer se sešlo 9 výletníků s batohy a karimatkami na hlavním nádraží v Praze a po 2 hodinách a 7 minutách jsme již po západu Slunce přijeli do zastávky Blíževedly na severozápadním okraji Kokořínska.
Vzhledem k dost nepřesným předpovědím, které jednotlivé zdroje generují, jsem hodně pečlivě zvažoval a nakonec zvolil pro 1. noc variantu přenocování na Ronově pod širákem (bez možnosti úniku před silným deštem) a 2. noc bezstarostné přespání pod převisem Tisícový kámen. Toto rozhodnutí bylo klíčové a ukázalo se jako správné.
Hned jsme se v přibývajícím šeru vydali k nejbližšímu kopci Ronov - cca 3km. Část účastníků zakusila při stoupání do kopce první nábližku tohoto víkendu. Nakonec jsme všichni do jednoho (zpoceni) stanuli na vrcholu kopce s hradní zříceninou, která se majestátně rozhlíží na okolní Českolipsko a je zde daleký rozhled do všech stran - od Řípu, Hámzburku, přes Milešovku, Lužické hory, Ralsko, Bezděz, Ještěď a Liběchovsko. Po chvíli oddechu jsme s baterkami nasbírali nějaké dřevo, zapálili ohníček a opekli uzeniny, případně flambovali medovinu. Unaveni jsme šli brzy spát. Spaní jsme si rozložili přímo na travnaté plošině uvnitř hradu.
S Karolínou jsme si dali budíka na 4.45, abychom shlédli východ slunce. Přes pár nočních kapek deště bylo ráno před svítáním jasno. Ostatní se neprobudili anebo jen otevřeli oči a vyděšeni brzkým ránem spali dál. Slunce vyšlo ve 4.57 směrem od Krkonoš a byl to nádherný pohled. Okolní rybníky a rovina k Holanům byly zahalené v mlze. Poté jsme se ještě na chvíli uložili do spacáků.
Vstavání začlo až kolem deváté, kdy nás vyhnalo sluníčko pražící do našich spacáků. Po snídani s horkým čajem a demokratickém hlasování o trase jsme se vydali na pochod. Čekalo nás asi 15km. K cestě do Stranného pod kopcem jsem přesvědčil Mišáka a Davida o vyzkoušení zcela nové nábližky, která nakonec skončila necestou polem nepolem, kde Mišák ztratil "dobře" upevněnou karimatku, čímž pak celý víkend bavil společnost.
Po cestě na Hvězdu jsme uskutečnili 3. nábližku skrz přírodní rezervaci ke studánce, která však nebyla přístupná. Tak jsme se nasytili aspoň malinami. Vodu jsme načepovali u hodných domorodců v osadě. Byl velice parný den. Cesta do Holan se kilometrově prodloužila a přišli jsme na oběd do hospůdky Na Rynku až kolem 14. hodiny. V Holanech jsme za sebou měli 10km a byli v půli cesty. Po barvitém vyprávění o jedovaté vodě a leklých rybách jsme se nakonec vycachtali a osvěžili v Holanském rybníku v jeho protilehlé části. Gabča a Monča se do vody hodit nenechaly:-(
Z Holan jsme šli chvíli po silnici, poté údolím k Chudému hrádu, pak kolem dvou studánek Rasově a Čertově až jsme přehlédli nábližku do Heřmánků a skončili v hospůdce nahoře v Dřevčicích. Bylo už hodně hodin asi půl 8 a tak jsme se moc nezdržovali a nepopíjeli a opět se rozdělili na dvě skupiny a směřovali k cíli našeho dne na Tisícový kámen. Větší skupinka šla značenou cestou přes Martinskou stěnu, 4 skalní příznivci nábližek šli o něco kratší neznačenou cestou kolem rybníčku u Heřmánků. Rybníček jsme našli, ale bez vody. Po válečném poli s hovady a polétavými klíšťaty jsme zapomněli (po dlouhém čekání ponechali) někde vzadu mezi borůvkami Karolínu a dotrmáceli se pod náš převis. Karolína hodně naštvaná dorazila o pár desítek minut za námi - avšak zase jediná z nás měla nejpodrobnější mapu, takže jsme se o ni za světla ještě nebáli:-)
Večer opět ohníčkování a rychlé uložení ke spánku po delším než očekávaném výletě. V noci nás vyděsila opravdu intenzivní bouřka a déšť, ale byli jsme rádi, že ležíme v suchu a chráněni před mohutnými blesky.
V neděli opět pomalé vstávání, snídání, balení, sbírání borůvek, kterých jak se ukázalo bylo kolem Tisícového kamene nejvíce a byly nejuzrálejší.
Kolem památníčku na skonání českého velikána Járy Cimrmana a jeho léčivého pramene, jsem vyšplhali ke skalnímu útvaru Husa, poté jsme se nablížili dolů na příjemnou lesní cestu směřující na Skalku, kde někteří poobědvali. Poté jsme měli téměř všichni jen dva cíle, překrásný v údolí schovaný hrad Helfenburk a odjezd vlakem z Úštěka. Karolínu jsem ještě naposledy zlanařil na zkratku k naležišti borůvek - zkratku jsme sice našli, ale bez borůvek a o to náročnější:/ Ale přišlo alespoň osvěžení v Krásné studánce.
Nakonec snad byli všichni spokojeni z celého výletu a doufám, že se opět někdy shledáme s batůžky na nějakém další čundru.
12.7.2011 |
|
Komentáře
| Datum |
Autor |
Text |
| 2011-08-07 19:09 |
Jirk@ |
Takže konečně i všechny velitelské fotky pohromadě:http://www.galleryworld.net/akce/2011/po-stopach-jary-cimrmana-na-kokorinsko/default.aspx |
| 2011-07-13 23:29 |
Karolína K. |
Tak to těch osm minut se opravdu vyplatí :-)))Fotky jsem dala na: http://karolinka_hk.rajce.idnes.cz/Boruvkovy_a_nablizkovy_vandr_na_Kokorinsku_nejen_po_stopach_Jary_Cimrmana/Výběr pak nahraju sem. |
| 2011-07-12 18:19 |
Jirk@ |
Cimrmannova definice nábližky: "V počátečním bodě A je nábližka nejkratší a nejrychlejší spojnicí s místem B." Nábližka je velice často užívána a její definice je v hovorové podobě zmíněna např. ve známé písni skupiny Mig21.. citujme: "cestou necestou polem nepolem...". "Nábližkou jedu za tebou velkým malotraktorem" by se nerýmovalo a autor písně nevlastnil motorku.Praktický dodatek: po opuštěním bodu A se může definice nábližky změnit až k opačnému významu. Častější je ale případ, že se změní pozice bodu B. Nejhorší pro nábližku je situace, kdy se nedosáhne bodu A. Nábližkou může být považována pouze trasa, která vedla k dosažení cíle o min. 8 min. rychleji a délkou kratší o min. 500m než běžná cesta. To většinou vyrovná vyšší náročnost, případně i nebezpečnost nábližkové trasy. Ušetřený čas je možné využít k hledání ztracených účastníků trasy nebo ztracených věcí. |
| 2011-07-12 00:50 |
Mišák |
Jirkova znalost tohoto kraje je pověstná (téměř stějně jako velikán Jára Cimrman), tak jsem o trasu výletu neměl strach a nechal se klidně vést, ikdyž jsem později vynechal nějaké Jirkovi nábližky, ale ne proto, že bych nevěřil jeho orientaci, ale spíše proto, abych se znovu nevracel někam do houštin pro tak později oblíbenou moji karimatku. Všem účastníkům děkuji za vytvoření skvělé atmosféry a nejvíce samozřejmě Jirkovi, bez kterého bychom se takto nesešli. Pokud se bude znovu konat nějaká podobná akce, tak se opět rád zúčastním. |
| 2011-07-11 23:59 |
Karolína K. |
Ahojte, také díky Jirkovi za organizování prima akce (až na tu poslední kopřivovo-bahnitou náblížku s množstvím otravného hmyzu a vidinami borůvek)a všem za fajn vandr a víkend a těším se někdy příště :-)Odkaz na na fotky přiložím jen je trochu vytřídím.Ještě doplnění k zápisu akce: Východ slunce byl opravdu nádherný, už dlouho jsem neviděla takovou krásnou přírodní scenérii... Nábližkou na Tisícový kámen jsem nešla,že bych byla takový skalní příznivce nábližek, ale protože mě lákalo potenciální vykoupání v rybníku, v kterém jak se ukázalo nebyla voda ... Ale zas jsem cestou potkala (mezi hovady a klíšťaty) množství výborných borůvek, takže při dojití na Tisícový kámend jsem nebyla naštvaná, jen unavená po cestě (kterou jsem si ještě lehce prodloužila odbočkou na Martinskou stěnu) |
| 2011-07-11 16:51 |
Gabi |
Jirko,díky moc za skvělou akci, byl to můj první čundr, ale vzpomínky na něj jsou silné a pozitivní:-)Díky všem účastníkům, byli jste skvělá parta lidí.Brzy naviděnou.Gabi |
| 2011-07-11 16:40 |
Monča |
ahoj Jirko, ještě jednou děkuji za uspořádání perfektní akce a také za super rychlý zápis :-)Doufám také, že se s Vámi všemi zase na nějaké akci brzy potkám :-) ahoj Monika |
| 2011-07-11 15:37 |
Franta612 |
Fotky mám rozdělené na přírodní: https://plus.google.com/photos/116744623573117981912/albums/5627995555490057265 a účastníky výpravy i ležící a spící: https://plus.google.com/photos/116744623573117981912/albums/5628079539591041569 |
|