Malířka Katarína Janečková-Walshe pochází z Bratislavy, je také sportovkyní, mistryní světa ve wakeboardingu, žije střídavě v New Yorku a Texasu. Vystudovala Školu užitého výtvarnictví Josefa Vydry v Bratislavě a poté pokračovala na VŠVU u prof. Ivana Csudaia.
Katarina má svěží, osobitá a radostný způsob malby, z jejich obrazů vyzařuje radost, hravost, dravost, erotika. Její dílo balancuje na hraně pornografického kýče, je prodchnuté erotismem a dává divákovi možnost ochutnat „zakázaného ovoce“. Katarina je zvědavá žena a umělkyně, provokuje, má specifický vizuální svět s osobní ikonografií oscilující mezi až pornografickými sexuálními akty nedospělých dívenek ve vzájemné interakci se silně antropomorfizovanými plyšovými medvědy. Katarina si hraje – hraje si s barvou, kompozicí, tématy i divákem, tvoří svět, do kterého je vzrušující nahlédnout a nechat se jím inspirovat.
Světlana Fialová pochází z Košic, kde nejdříve studovala na Fakultě umění v ateliéru Rudolfa Sikory a poté na Akademii výtvarných umění v Praze absolvovala u Vladimíra Skrepla. V současnosti žije a tvoří střídavě v Londýně a Košicích. Samostatné výstavy měla v Paříži, Budapešti a Vídni, je držitelkou ceny Jerwood Drawing Prize (2013), nejprestižnějšího ocení v oblasti kresby ve Velké Británii. Fialová se téměř výhradně zabývá kresbou tuší na velké formáty. Její kresba je jasná, čistá, velmi charakteristickým elementem je téměř obsesivní touha pokrýt bílou plochu – Svetlana tetuje velký list bílého papíru, zaplňuje ho vlastní ikonografií, ale neváhá do tohoto svérázného světa svých osobních symbolů (např. portrétu svého přítele vytahujícího si žvýkačku z úst) zapojit i znaky a symboly ze světa ikonografie křesťanské (např. Dürerovy apokalyptické jezdce). Fialová recykluje a remixuje již existující vizuální kód a přetváří ho do kódu nového, který je podle ní výstižnou a updatovanou verzí odpovědí na stav a smysl současného světa.